Miroslav Zikmund
Plzeňák Miroslav Zikmund, slavný cestovatel, který už dlouho žije ve Zlíně, oslaví letos 14. února neuvěřitelné 101. narozeniny. Celebritu počátku 50. let, kdy v legendární Tatře 87 cestoval po Africe a Jižní Americe společně s parťákem Jiřím Hanzelkou, slyšeli lidé v rozhlase, nebo je zdravila z titulních stran časopisů.
V jeho životě vládla vždy systematičnost a řád, od sedmi let si například vede deník, do kterého se snaží psát každý den. Dnes se zlínským muzeem stále spolupracuje na katalogizaci ohromné sbírky dokumentů, artefaktů a fotografií.
A kam vyjel slavný český cestovatel vůbec poprvé? Prý s bratrancem, když mu bylo šestnáct, za krásami lesů Podkarpatské Rusi. Ta byla totiž v tom roce součástí Československa.
Meda Mládková
Jen o pár měsíců mladší je mecenáška umění Meda Mládková, rozená Sokolová. Na svět přišla 8. září 1919 v pivovaru v Zákupech na Českolipsku. Milovala tanec a během války tančila ve Vídni.
OBRAZEM: Jak šel čas s Medou Mládkovou slavící 100. narozeniny |
Po roce 1948 zůstala studovat ve Švýcarsku, poté v Paříži a nakonec odjela do Washingtonu, kde se provdala za finančníka Jana Mládka. Fascinovalo ji umění a za pomoci manžela budovala sbírku. Její část v hodnotě půl miliardy korun se po roce 1989 rozhodla věnovat Československu. Pro expozici si vybrala chátrající Sovovy mlýny na pražské Kampě. Jenže postkomunistické město prý moc vstřícné nebylo.
„Závist, nenávist, nevzdělanost těch vědoucích tříd a korupce se dohromady spojily a je to zoufalé,“ říkala a byla rozhodnuta, pokud svůj záměr neprosadí, sbírku prodat. Peníze chtěla věnovat milovaným zvířatům, zvítězil však původní záměr.
8. září 2019 |
Před 100 lety
Sledovat další díly na iDNES.tvLuboš Perek
Možná je to nejstarší astronom na světě. Narodil se 26. července 1919 v pražském Domě U Slunce a astronomii, kterou studoval, zasvětil celý život.
Jeho přičiněním byl v roce 1967 vztyčen na observatoři v Ondřejově největší dalekohled v Česku (tehdy patřil mezi deset největších na světě, pozn. red.) nebo v roce 1970 tamtéž, coby ředitel Astronomického ústavu Akademie věd, nechal vystavit horniny z Měsíce, které jako první na světě přivezli z vesmíru Američané a jejich mise Apollo 11.
Rok 1989 ho v klidu nenechal. Bylo mu 70 let a zatímco jeho stejně staří kolegové vědci si stěžovali, že uvolnění poměrů pro ně přišlo moc pozdě, Luboš Perek se začal učit s počítači a pokračoval v práci. Dalších neuvěřitelných třicet let.
Ještě loni v létě připravoval referát na valné shromáždění Mezinárodní astronomické unie, organizace, která sdružuje astronomy celého světa a kde působil několik let jako generální tajemník.
Na otázku, co ho nejvíc těší a trápí, nedávno týdeníku 5plus2 odpověděl: „Těší mě, že jsem se dožil, že zájem o vesmír je široký, že široké rodině se daří. Naopak nejvíc mě štve, že se OSN v otázce kosmického smetí zabývá směrnicemi, které nemají právní platnost, a moc nedbá na mezinárodní smlouvy, které právní platnost mají.“
Vladimír Beneš (nejstarší)
Tři generace slavných českých neurochirurgů Vladimírů Benešů jsou unikát, na jehož začátku stojí další Plzeňák, Vladimír Beneš nejstarší narozený 27. ledna 1921. Ten před pár dny oslavil 99. narozeniny, ještě nedávno hrál aktivně tenis, našel zalíbení v románech ruských klasiků, nebo se stále aktivně zajímá o milovanou neurochirurgii.
Právě on přivedl k oboru svého syna i vnuka. Mozek je podle něj nejdokonalejší orgán ve vesmíru a je třeba se o něj starat. Jak trénováním, třeba četbou či obyčejným sudoku, tak aktivním pohybem a cvičením, čímž se neurony nabíjí. Mozek prý za svou dokonalost platí tím, že neumí regenerovat. Proto je důležité ho šetřit, trénovat i nechat při přetížení odpočinout, nebo ho nezahlcovat nesmysly, zároveň ho, nejen v mladém věku, vzdělávat.
Století objevů, nadšení i tragédií
Ti, kteří se v dnešních dnech dožili 100 let, pamatují hodně. Co rok, to došlo k významné historické události. Jejich narození provázel kromě vzniku republiky také první přelet vzducholodi přes Atlantik (1919) nebo v témže roce vznik ženského volebního práva v USA.
Z Ameriky vzešla v roce 1914 i první moderní podprsenka. Svět ohromil vynález antibiotik penicilinu dr. Fleminga (1928) a nedlouho nato televize.
Nehledě na smutek 2. světové války či vynález atomové bomby pamětníky v 50. letech možná potěšilo šíření antikoncepce nebo začátek éry prvních letů do vesmíru.
V 80. letech se začal rodit internet, muže mohla v 90. letech ohromit viagra i rozšíření mobilního telefonu. České stoleté osobnosti dnes třeba žasnou nad rychlostí pokroku, ať jde o léčbu nemocí či objevy planet podobných Zemi.
