Meda Mládková zasvětila život kultuře a podpoře umělců z bývalého Československa, kterým totalitní režim nepřál. S manželem shromáždila jednu z nejvýznamnějších sbírek středoevropského umění, v Praze pro ni vybojovala budovu a založila muzeum, zachránila i Werichovu vilu. V neděli slaví 100. narozeniny.
Autor: Ladislav Krivan, Zbynek Pecak / CNC, Profimedia.cz
Meda Mládková, rozená Marie Sokolová, přišla na svět 8. září 1919 v Zákupech v severních Čechách. (na snímku z roku 1923 je s bratrem Františkem)
Autor: Soukromý archiv Medy Mládkové
Vyrůstala v rodině sládka zámeckého pivovaru v Zákupech, který rodinu hmotně zabezpečil, ale doma se projevoval jako tyran. Později se rodina odstěhovala do Smiřic a Meda navštěvovala královéhradecké klasické gymnázium.
Autor: Archiv M. Mládkové / Museum Kampa
Meda měla v úmyslu studovat obchodní akademii a věnovat se tanci, ale rodiče s tím nesouhlasili.
Autor: Archiv M. Mládkové / Museum Kampa
Školu ukončila roku 1936 a o dva roky později obdržela diplom profesionální tanečnice u prvorepublikové choreografky Marty Aubrechtové.
Autor: Archiv M. Mládkové / Museum Kampa
Teprve když ji nechali přeřadit na rodinnou školu a přestěhovala se ke své tetě do Prahy, mohla absolvovat taneční kurzy.
Autor: Archiv M. Mládkové / Museum Kampa
Za války vystupovala jako tanečnice v Říši, nejprve v tehdy německé (dnes litevské) Klaipedě a později ve Vídni.
Autor: Archiv M. Mládkové / Museum Kampa
Hned po válce prý kvůli otřesným zážitkům, které souvisely s odsunem Němců, odešla do Švýcarska. V Ženevě vystudovala ekonomii a podílela se na vydávání časopisu Současnost.
Autor: Archiv M. Mládkové / Museum Kampa
V Paříži vystudovala dějiny umění a založila první československé exilové nakladatelství Editions Sokolova. Vydala mimo jiné statě Ferdinanda Peroutky a knihu o Toyen.
Autor: Archiv M. Mládkové / Museum Kampa
Tato práce ji přivedla k setkání s budoucím manželem Janem Mládkem, který jako mladý ekonom v Paříži přispěl na činnost nakladatelství, ale jen skromně. A tak jej Meda osobně navštívila a požádala o větší příspěvky.
Autor: Archiv M. Mládkové / Museum Kampa
Po svatbě s Mládkem, který většinu života pracoval v Mezinárodním měnovém fondu, kde řídil oddělení pro transformaci ekonomik v Africe, procestovala celý svět. "Když jsme byli spolu, nejvíc mě bavilo si s ním povídat, diskutovat," říkala. Z cest vozila další umělecké předměty.
Autor: Archiv M. Mládkové / Museum Kampa
S Františkem Kupkou, možná nejznámějším českým malířem ve světě, ji osud svedl dohromady roku 1956 v Paříži, kde studovala kunsthistorii a dostal se jí do rukou jeden jeho obraz. Vydala se Kupku, žijícího v Paříži, navštívit, a v jeho ateliéru poprvé v životě prožila opravdové vzrušení z umění. Z dosahu jeho děl se již nevzdálila.
Autor: Archiv M. Mládkové / Museum Kampa
Na řadu obrazů Františka Kupky získala Meda Mládková finance díky renovacím zchátralých domů v Georgetownu,. Domy nejdříve ve špatném stavu odkoupila, poté přestavěla a vybavila starožitným nábytkem. Ty nejlepší kousky lovila na bleším trhu a s pomocníkem Harveym je renovovala. Její zásadou bylo, že když vejdete do domu, musí být odevšad vidět zahrada.
Autor: Archiv M. Mládkové / Museum Kampa
V 60. letech se jela podívat do rodné země. Objevila moderní umění za železnou oponou a rozhodla se místním umělcům pomoci - přesvědčila Fordovu nadaci, aby pro ně založili šestiměsíční stipendium. Řadu obrazů těchto malířů i sama koupila. Na snímku připravuje špízy pro Ferdinanda Peroutku a jeho ženu Slávku.
Autor: Archiv M. Mládkové / Museum Kampa
Mládková šířila ve světě slávu i Adrieny Šimotové, Vladimíra a Věry Janouškových, Vladimíra Kopeckého, Karla Nepraše, Zdeňka Sýkory, Běly a Jiřího Kolářových, Magdaleny Jetelové a dalších.
Autor: Archiv M. Mládkové / Museum Kampa
S Janem Mládkem prožila v manželství 29 let. "Trvalo mi tři roky, než jsem ho přesvědčila, že jsem pro něj ta nejlepší žena," prozradila v minulosti o svém muži Mládková v talkshow Jana Krause.
Autor: Archiv M. Mládkové / Museum Kampa
Po smrti manžela v srpnu 1989 Mládková na jeho přání celou kolekci věnovala Praze.
Autor: Soukromý archiv Medy Mládkové
Po revoluci pro ni vybrala zchátralou budovu Sovových mlýnů na pražské Kampě a založila Nadaci Medy a Jana Mládkových.
Autor: Profimedia.cz
Význam daru, který věnovala Praze, postupně přehlušil vleklý spor s úřady o konečnou podobu budovy.
Autor: LN / David Port, Profimedia.cz
Někdejší ředitel Národní galerie Milan Knížák prý Mládkové napsal, že si své obrazy může "naložit do amerického octa". Muzeum bylo otevřeno na podzim roku 2003.
Autor: Ondřej Němec, Profimedia.cz
Za jejím pozoruhodným životním příběhem stojí půvab, kouzlo osobnosti, jakož i neúnavné prosazování svých cílů.
Autor: Josef Vostárek, MAFRA
"Já jsem vždycky všechno dotáhla. Ale pamatujte si, že to vyžaduje velkou odvahu. Co chcete, to můžete. Jen to nesmíte vzdávat," řekla Mládková.
Autor: Archiv M. Mládkové / Museum Kampa
Mezi její přátelé patřil i prezident Václav Havel. Tomu prý po revoluci věnovala kravaty svého muže.
Autor: Archiv M. Mládkové / Museum Kampa
Meda Mládková přijela na oslavu 75. narozenin Václava Havla (1. října 2011).
Autor: Profimedia.cz
Meda Mládková většinu života strávila v zahraničí, přesto pro ni rodná zem byla stále důležitá.
Autor: Yan Renelt, MAFRA
Mecenáška je hrdá na každý kus umění, který se jí podařilo získat. Málokdo zasvětil umění celý život jako ona.
Autor: Ladislav Němec, MAFRA
V říjnu 2012 převzala od ministra obrany Alexandra Vondry při příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu vyznamenání Zlaté lípy za výjimečné zásluhy o českou kulturu.
Autor: Profimedia.cz
Meda Mládková do umění investovala miliardy a nelituje jediné koruny.
Autor: Profimedia.cz
Meda Mládková a malířka, grafička a sochařka Adriena Šimotová (2013)
Autor: Archiv M. Mládkové / Museum Kampa
V minulosti ráda navštěvovala mimo jiné i přehlídky předních českých návrhářů. Kromě umění miluje i módu. Na akcích byla vždy dokonale upravená a působila elegantně.
Autor: Archiv M. Mládkové / Museum Kampa
Meda Mládková a Jiří Suchý s bustou Jana Wericha. Po letech se její nadaci podařilo zachránit Werichovu vilu na Kampě.
Autor: Robert Rambousek, MAFRA
Vedením Nadace pověřila v posledních letech dlouholetého přítele a spolupracovníka Jiřího Pospíšila. A to způsobem, který Pospíšil označuje za typický pro ni: "V pořadu ČT vyhlásila, že mně Museum Kampa předává. Na otázku redaktorky, zda o tom vím, odpověděla, že ne, ale že s tím určitě budu souhlasit."
Autor: Archiv M. Mládkové / Museum Kampa
Ačkoli k této ženě osud nebyl vždy přívětivý, málokdy byste ji mohli spatřit bez úsměvu na tváři. Je totiž velkou životní optimistkou.
Autor: Archiv M. Mládkové / Museum Kampa
Meda Mládková na nádvoří Musea Kampa
Autor: Archiv M. Mládkové / Museum Kampa
Meda Mládková u jedné ze tří úzce souvisejících maleb se stejným názvem Vanoucí modře od Františka Kupky (Praha, 8. února 2016)
Autor: Petr Horník / Právo, Profimedia.cz
Mecenáška v doprovodu svého spolupracovníka Jiřího Pospíšila u nástěnné plastiky od Karla Malicha v pražském Muzeu Kampa (8. února 2016)
Autor: ČTK
Meda Mládková se v posledních letech stáhla z veřejného života. Už delší dobu je imobilní a většinu času přebývá ve svém apartmá v areálu Sovových mlýnů. (snímek z 10. září 2013)
Autor: Profimedia.cz
U příležitosti 100. narozenin mecenášky vzniklo letos představení Meda s Tatianou Dykovou v hlavní roli, které se hraje na nádvoří Musea Kampa.
Autor: Museum Kampa