"I když Vítek brečí, že bude zase s babičkou na Velikonoce sám na horách, musím říci, že vnímá věci okolo charity pozitivně," vysvětluje rosnička.
Jenou ji dokonce velmi překvapil. "Když jsem pomáhala jednomu hochovi, tak mě požádal, aby tam mohl jet se mnou, že by ho to potěšilo, a chtěl by se s ním skamarádit. A to pro mě byl jednoznačně dobrý signál, že moje výchova nese svoje plody," usmála se Alena Zárybnická, která se jinak snaží Vítkovi co nejvíce věnovat.
Zárybnickou však nejvíc mrzí, že na její adresu padlo i několik málo zlých ohlasů. "Prý nemám žebrat," osočují ji někteří.
"Byla to velmi popudlivá reakce, která doslova zněla nežebrej, což se nám stalo s Tomášem Hanákem. My si naopak myslíme, že pomáháme v tom nejlepším slova smyslu dětem, které to opravdu potřebují. Teprve v okamžiku, kdy člověk začne procházet ty stohy charitativních projektů, tak skutečně pochopí, kolik dětí je v téhle republice v nouzi. Šlo sice o jeden z mála špatných ohlasů, přesto to bolelo a zranilo," řekla rosnička.
"Snažím se eliminovat na minimum všechny povinnosti, které jsou spojené s běžným denním životem, popřípadě to nejnutnější omezit na noční hodiny. Je pravda, že docela málo spím, ale jinak to stíhám a daří se mi s Vítkem trávit hodně času. Obecně ale spolu nejsme moc doma, protože tam na nás doléhají právě ty povinnosti. V zimě jsme na horách, v létě na letišti, jednoduše se snažíme být aktivní. Nehrajeme hry na počítači a nekoukáme příliš na televizi," prozradila Alena Zárybnická.
 Alena Zárybnická se synem Vítkem. |
 Alena Zárybnická se synem Vítkem. |
 Alena Zárybnická se synem Vítkem. |
