Pavlína Filipovská o výchově a sportu
Kdo komu volá častěji?
Já volám míň v obavě, aby se neozvalo: „Mami, ty si vždycky vybereš nevhodnou chvíli.“
(Pavlína Wolfová: Častěji volám já.)
Ale v půli první věty slyším, že Pavluška zase na někoho narazila: „Mami, promiň, zavolám za pět minut.“ A trvá to šest neděl.
(Pavlína Wolfová: Máma chtěla říct, že si voláme tak dvakrát třikrát denně. Že je to ale rozkouskované, je pravda.)
V čem je dcera lepší než vy?
Pavluška je cílevědomá, ke všemu se staví velice statečně. Já jsem ztrémovaná, do všeho jdu s tím, že se omluvím, že to neumím a že tam nemám co dělat, ale přesto jsem přišla.
Co říkáte jejímu moderování?
Působí nesmírně informovaně. To vidím jako kladnou schopnost, protože v televizi moderují i lidé, kteří nevědí nic a dají to na sobě znát. Pavluška si každého změří tím svým pohledem, každý se v její přítomnosti zmenší a i odborník si před ní připadá, že neštudoval marně.
(Pavlína Wolfová: Správně máš říct – Pavluška se odjakživa důsledně připravuje.)
Jak jste vychovávala dcery?
Kinderstube, ale všeho s mírou. Naučila jsem obě holčičky, že se mají chovat jako dámy. Jsem přesvědčená, že není nad to, když někam vstoupí vychované dítě. Že pak udělá nějakou hloupost, že pocandá ubrus...
(Pavlína Wolfová: Nebo propadne ve škole...)
...to je další věc, ale když dítě umí vstoupit jako osobnost, o všechno požádat a poděkovat, tak to zabírá.
Pavlína Filipovská (79) Než se stala hvězdou Semaforu, kde nazpívala několik hitů, začala v roce 1958 uvádět v televizi dětské pořady. Od 70. let pracuje na volné noze v televizi, v divadle a rozhlase. Svého třetího manžela Lubomíra Trávníčka poznala před třiceti lety jako lyžařského instruktora. Z předešlého manželství s Petrem Spáleným má kromě Pavlíny ještě starší dceru Johanu. |
V čem jste rozdílné?
Víte, když byla Pavluška na světě asi tři hodiny, prvně jsem pocítila, že se vlastně před ní stydím, že se ji bojím oslovit. Už tehdy na mě koukala těma svýma očima, jako dnes kouká v televizi na osobnosti a...
(Pavlína Wolfová: Pardon, ale musím zasáhnout. Mami, v tomhle článku nemůžeš odpovídat na jednu otázku hodinu.)
Ale já to musím vysvětlit přece!
(Pavlína Wolfová: Teď demonstrujeme naši rozdílnost. Já jsem věcná, máma nevěcná a zabředává.)
Který sport uznáváte?
Nikdy jsem nesportovala, nejsem na to šikovná. Ale jezdectví, přesněji drezura, to bylo moje. A docela jsem to, myslím, zvládala. Ale nebrala jsem drezuru jako sport, to byla láska, vášeň, ta dokonalá zvířata mi imponovala. Smyslem drezury je vypadat na koni dobře, nepřekážet mu a nechat ho předvést jeho krásu.
Jak prožíváte letošní rok?
Po tatínkovi jsem zdědila rtuťovitost, neustále někde musel být, jakmile se mu v diáři objevilo prázdné okénko, byl nesvůj. Takže si asi dovedete představit, jak to se mnou cvičilo, když jsem v diáři pořád musela škrtat. Už se nemůžu dočkat, až bude možné zase naplno pracovat.
Pavlína Wolfová o rodině i práci
Jaké jste měla léto?
Především pracovní. Krom toho jsem prvně plachtila na jachtě. Nejkrásnější ale bylo gerontologické odpoledne, které jsem doma na zahradě v Jevanech uspořádala pro své nejbližší. Měla jsem tam mámu a tátu, měla jsem tam Milušku, nejlepší tátovu manželku, a taky nejlepšího manžela mojí mámy Luboše. Přišel třeba i pan doktor Novák, který mě zná od narození. Obsluhovala jsem je, poslouchala, to byl peak prázdnin. (Pavlína Filipovská: Co je peak?)
Vrchol, špička. Bylo to báječné.
Čím vám máma imponuje?
Víceméně vším. Nejvíc tím, že když jí zavolám s prosbou o radu, poradí mi. Je skvělá, už asi sedmdesát let zpívá, i když tvrdí, že to moc neumí. Obdivuju její esprit, moudrost a taky to, co se málo ví – je hrozně vtipná.
Co vám musí připomínat?
Že jsme bezvěké. Mívám sinusoidu, kdy si nárazově připadám stará, poprvé jsem to zažila v osmadvaceti: „Jsem úplně nešťastná, mám pocit, že všechno skončilo.“ Máma na to: „Kolik ti je? Osmadvacet? To jsem měla taky. Ale klid, my jsme bezvěké.“
Jak to chodí ve vaší rodině?
Vždycky jsme k sobě tíhli. Předávají se u nás určitá přirozená pravidla, která dnes už tak přirozeně nezní: že se pozdraví, poprosí, poděkuje. Taky že se klepe na dveře a že každý máme od okamžiku narození své soukromí. To zní, že musíme být strašná pravítka, ale ta pravidla vyplňuje značná svoboda a intuice.
Pavlína Wolfová (48) Od letoška moderuje pořad 360° Pavlíny Wolfové na CNN Prima News. Předtím prošla řadou redakcí od Lidových novin či MF DNES přes Českou televizi a Novu, kde uváděla Na vlastní oči a Áčko. Pracovala rovněž pro Radiožurnál. Z druhého manželství s Janem Bubeníkem má dceru Matildu (17) a syna Matouše (15). |
V čem jste si podobné?
Máme smysl pro humor, který pro neznalé může být poměrně náročný. Taky opakujeme stejné modely. I mně se narodily děti ve stejném věku a stejném rozestupu. Ve stejném věku jsem se vdávala – poprvé, podruhé, jen potřetí už to v jejím rytmu nestihnu.
Na čem se neshodnete?
V přístupu ke sportu. Máma sportovce označuje jako „ty zpocený“, i když sama byla přebornicí republiky v drezuře koní. Já celý život sportuju a máma se diví: „Proč si to děláš?“ Taky máme doma extraligovou hráčku softballu Matildu a několikanásobného mistra republiky v baseballu, jehož pravidlům máma odmítá rozumět. A protože Matouš hraje na postu catchera, chytače, máma se vždycky čílí: „Tak já sem chodím kvůli němu a on je ke mně celou hru otočený zády!“
Na co se těšíte?
Denně do práce, protože mě baví dělat skvělé věci. Taky se těším na každý den, kdy jsem s rodinou, proto miluju společné Vánoce. Těším i se na mistrovství republiky v baseballu U15, neboť se bude hrát v Praze a já to uvidím. A těším se, až při zápase zazní, že někdo ukradl metu, a máma se zeptá: „A kde ji má?“
7. května 2020 |
