Sbalil jste na motorce nějakou svoji lásku?
Ne, všechny holky vždycky sbalily mě. Toto já vůbec neovládám.
Je pro vás motorka jako člen rodiny, nebo spíše milenka, jak říká váš parťák Jan Révai?
Ne ne. Motorka u mě není další člen rodiny, ani milenka, jak to má Honza. Milenku nemám žádnou. Mám svou ženu rád a nechci ji podvádět jako Honza. A kdybych milenku měl, tak bych vám to asi neřekl. No... určitě neřekl.
Motorka je pro mě prostředek, který mi umožňuje vystoupit z jednoho světa a vstoupit do úplně jiného světa. Vystoupit ze světa mých blízkých, práce a každodennosti a dostat se do světa letu krajinou, kde se paradoxně na chvíli zastavím. Takže je to vlastně spíš taková duševní hygiena. Kdybych svému motocyklu přece jen měl dát nějaký přívlastek, kterým bych přirovnal můj vztah k tomu prostředku, tak by to byl spíš parťák než milenka.
Jakou péči své mašině věnujete?
Péči ji věnuji minimální a vím to. Nejsem ten, který si ji doma leští, tuní a vymazluje, nemám na to prostě čas. Vím, že to není hezké, ale prostě nějak se svým časem musím naložit, když toho chci stihnout tolik a nic moc neošidit. Mám v životě velké štěstí, že mi je všechno, co je náplní mého života, zároveň velkou radostí samo o sobě. Rodina i ty radosti se mi díky Vandrákům začaly částečně prolínat do práce. Teď hlavně nechci šidit svoji rodinu. Tam mám kvůli natáčení Vandráků pořád velké dluhy. A tak raději v tomto ohledu ošidím tu motorku. Ale mám ji moc rád, to ona ví, a tak mi to odpustí. Myslím ta motorka.
Kam se letos chystáte pracovně a soukromě?
Strašně se těším na jaro. Máme s Honzou spoustu besed po celé republice s Vandrákama a těšíme se, že to pojmem jako takové naše malé výletíčky s třešinkou na dortu, kterou je vždycky skvělé popovídání s lidmi. A taky si chceme občas zase něco půjčit a vyrazit na ty besedy na lehkých kroskách a znovu se něco přiučit. Přijet tak na besedu nejkratší cestou.
No a soukromě se asi na nějaký svůj výlet moc nedostanu. V roce 2020 totiž zase chceme vyrazit na naši druhou vandráckou výpravu a to je obrovský žrout času. Nejenže budeme dva měsíce z domu, ale hodně času zaberou i přípravy a hlavně pak celá postprodukce a práce ve střižně.
Máte nějaký extra zážitek na motorce, na který se nezapomíná?
Nikdy nezapomenu, jak jsem měl půjčeného těžkého harleye, to byla fakt kráva. Přijel jsem s ním na schůzku do kavárny, která měla velkou výlohu. A já blbec zaparkoval rovnou před tou kavárnou a vzbudil tak pozornost, o kterou vůbec nestojím. Takže jsem sesedal před zraky všech a styděl se, že ten Liška takhle machruje. Ta ulice byla z kopce.
Schůzka proběhla, já odcházel a zase před zraky všech jsem měl nasednout a odjet. Jenomže jsem nemohl vycouvat, jelikož to bylo do kopce. Tak jsem dělal, že ještě nechci odjet a něco jsem si tam jakože začal přerovnávat, ale hlava mi šrotovala. Řekl jsem si: Pavle, musíš! Tak jsem sedl znova a zabral, jak nejvíc můžu. Akorát jsem si nahlas uprdnul. Myslel jsem si, že se propadnu hanbou. Byl to trapas par excellence. A já jako herec mám trapasy strašně rád. Rád s nimi pracuju, ale jinak. Na to teda fakt nezapomenu.
V roce 2013 jeli Pavel Liška a Jan Révai na motorkách Kavkazem:
9. září 2013 |
