Jak prožívá léto filmová princezna Monika Timková?
Musím říct, že prožívám české léto a mám se moc hezky. Střídavě jsem na chalupě, střídavě v Písku, kde má rodina mého přítele baráček a střídavě hraji v Praze a po okolí, tak různě po České republice.
Potkáváme se na křtu houbové kuchařky… Vyznáte se v houbách, když jich občas zajdete do lesa pár posbírat?
Musím říct, že jsem velký houbař. Houbařím už odmala díky mojí babičce, která s námi chodila neustále do lesa. Hrála s námi moc hezkou hru, kterou doporučuji všem! Když jsme byli malí, žádné houby jsme neviděli a babička vždycky chodila po lese a říkala „tady by někde mohla být houba“ a většinou přitom stála přímo u té houby, měla ji u nohou a my vždycky „babi babi, tady je houba!“ Takže od tří let jsem dobrej houbař!
Jste z Krkonoš, jak vás to ovlivnilo?
Musím říct, že miluju kyselo, což je takové krkonošské. Miluju česnečku a dobře vařím. Mám pocit, že díky babičce, která byla z Krkonoš a naučila mě vařit, se umím otáčet v kuchyni. Nemám problém s buchtami, s kynutým těstem, v podstatě s ničím. Na rozdíl od pražských holek mi dost dlouho trvalo, než jsem se naučila jezdit hromadnou dopravou (smích). Jinak si myslím, že jsem velmi pokorná, čímž ale nechci říct, že to tak pražské holky nemají, to je asi vychováním. Ale myslím si, že když člověk přijede z Krkonoš a pak vidí tu velkou Prahu, tak má takovou větší úctu než ten, kdo se tady už narodí.
Ocení kyselo a buchty i váš protějšek, hokejista Daniel Přibyl?
Kyselo úplně neocení a houby taky úplně ne. I když se to učí. Buchty ocení určitě, ty většinou sní sám! Ale jinak asi ocení všechny mé kulinářské dovednosti.
Monika Timková v pohádce Princezna a písař (2014)
Míváte někdy, jak to tak u herců občas bývá, když není zrovna práce, psychicky náročnější období? Pokud ano, pomáhá vám v takových chvílích partner?
V roce, který máme za sebou, měl víc „depkoidních“ chvilek on. A jak to už bývá ve vztahu, vždycky jeden z těch dvou musí zapnout, aby to fungovalo. Já na nějaké depky tedy neměla moc nárok, ale nechci, aby to vyznělo kdovíjak. Partner měl zkrátka několik zranění a bylo to těžké. Ale mám pocit, že vždycky, když jeden z nás dvou potřebuje pomoc, tak ten druhý se nějak zapne a nějak to vyváží. Takže jsme si navzájem oporou.
V jakých ohledech v životě jste vášnivá?
Mám pocit, že jsem vášnivá ve všech ohledech (smích). Někdy bych řekla, že až italská. Tedy já ne, to by řekl můj protějšek. Ale myslím si, že určitě v lásce jsem velmi vášnivá. Jsem vášnivá i na jevišti, jsem vášnivý zahradník.… To všechno dělám s vášní.
Máte ostřejší lokty?
To bohužel moc nemám. Když mi přijde nějaká práce, jak jsem moc vděčná. Ale že bych si o ní vyloženě uměla říct, to moc neumím.
Timková z pohádky Princezna a písař: Štáfek mě sbalil na velké ruce |
Nebudeme jmenovat, ale jak pohlížíte na některé slavné lidi, kteří mají potřebu být všude, říkat si natvrdo o role i před ostatními lidmi, až je to kolikrát trapné?
Takové lidi znám a moje první reakce je většinou úplně jako šílená. Říkám si, ti jsou strašní! Ale když se mi to pak rozleží v hlavě, tak je vlastně obdivuji. Většinou máme tendence kritizovat jiné za něco, co my sami nemáme. Tak už se to snažím brát naopak a vlastně je za to obdivuji, že to umí. Bylo by to tak pro mě také mnohem snazší.
Přemýšlela jste někdy nad tím, že byste také zkusila tento přístup? Protože to je právě to, co se už média nedozví a do médií se to nikdy nedostane.
Nepřemýšlela, já to zkrátka neumím. Ve chvíli, kdy bych to měla udělat, tak se hrozně začnu stydět a nějak mi to nejde přes pusu. Ale teď nedávno mi můj přítel říkal, že herečka Margot Robbie zkrátka píše režisérům a říká jim, že s nimi chce spolupracovat na určitých projektech. Když i Margot to dělá, tak asi budu muset začít.
