Smrt má zlomené srdce. Zpěvačka se oběsila v nahrávacím studiu

  • 135
Trápení z nešťastné lásky ukončila mladá zpěvačka Miriam Hrušková tím nejtragičtějším způsobem. Před čtyřiceti lety, 20. dubna 1982, spáchala v pražském nahrávacím studiu Mozarteum sebevraždu. Muž, do něhož byla zamilovaná a který ji měl opustit, tam pracoval jako zvukový technik.

V úterý 20. dubna 1982 se třicet minut před půlnocí dovolal na linku 158 zvukový inženýr Jindřich Straka. Příslušníkům Veřejné bezpečnosti oznámil, že se v koupelně nahrávacího studia v Jungmannově ulici zamkla zpěvačka Miriam Hrušková. Na žádost, aby otevřela, nereaguje.

Po rozlomení cylindrické vložky objevila hlídka v místnosti oběšenou dvaadvacetiletou ženu. Operační důstojník, který do protokolu událostí z oné noci zapisoval detaily, uvedl k tragédii toto: 2× dopis na rozloučenou matce – nešťastná láska – jedná se o sebevraždu. Poslední slova podtrhl.

Miriam, Mirka nebo Mirenka, jak jí říkala adoptivní maminka, se narodila na konci srpna 1959 v podkrkonošské Jilemnici. Její biologickou matkou byla Češka, otcem údajně v tuzemsku pracující Kubánec.

Nechtěné miminko s tmavou pletí putovalo do kojeneckého ústavu. Dívenka později zaujala jistou paní Hruškovou, učitelku z mateřské školky, která ji adoptovala a v Praze na Vinohradech sama vychovávala.

Zahrnula ji péčí i láskou a podporovala její talent. Miriam hezky zpívala a byla pohybově nadaná. V deseti letech dostala kytaru a naučila se na ni hrát. Po základní škole šla na učiliště, aby z ní byla kuchařka. Navštěvovala také „odpolední“ lidovou konzervatoř.

Černá a bílá

V sedmnácti letech se zúčastnila talentové soutěže a v Jihlavě vyhrála celorepublikové kolo. „Přání? Jednoduché – naučit se dobře zpívat a vůbec zvládnout všechno, co s tím souvisí,“ uvedla tehdy jako začínající zpěvačka v jednom rozhovoru.

Na jihlavském festivalu zaujala hudebního skladatele Jindřicha Brabce, autora slavné Modlitby pro Martu, který pro ni začal psát písničky.

A nejen to. O šestadvacet let starší Brabec také začal s mladinkou zpěvačkou chodit. Pomáhal jí s kariérou, zařídil účinkování v televizi a přišel i s nápadem vytvořit duo „Black And White“ podobnému tomu, které v šedesátých letech tvořily (s Václavem Neckářem v Golden Kids) Helena Vondráčková a Marta Kubišová.

K tmavé Miriam našel blondýnku Ivanu Máchovou, sedmnáctiletou finalistku Mladé písně Jihlava '78. Dívkám napsal několik duetů a připravoval s nimi koncertní show. V roce 1979 vyhrály Děčínskou kotvu. Jenže pak to začalo „haprovat“, jak v rozhovoru před kamerou iDNES.tv vzpomíná Ivana Máchová, nyní Blaštíková.

Miriam Hrušková v pořadu Dobrá, lepší, nejlepší (1978)

Jindřich Brabec, jak se dozvěděla, organizoval její přesun z Ostravy do Prahy. To se jí nelíbilo. A k tomu začala Mirka pít. „Myslím, že jí to do pracovních povinností nezasahovalo, ale takhle večer si třeba dala whisky, povídala a popíjela i do tří do rána. Někdy to nebylo úplně příjemné,“ říká Blaštíková, která jako mimopražská u Miriam a její maminky v bytě na Vinohradech přespávala.

„Celé se to poskládalo tak, že jsem se vrátila zpátky do Ostravy,“ pokračuje ve vyprávění. V dubnu 1981 se jí narodil syn. A začátkem dalšího roku jí Miriam zavolala.

„Ptala se, jaké je mateřství, jak to zvládám. To už nebyla s Jindrou (Brabcem). Říkala, že se hrozně zamilovala a že by taky chtěla dítě. To bylo naposledy, co jsem s ní mluvila. Pak jsem se dozvěděla, co se stalo. Byl to pro mě šok,“ dodává.

„Sebral si kufřík...“

Mirčinou láskou se stal technik ze Supraphonu. I on byl starší a to o 12 let. „Jednoho dne jsem se od (její) maminky dozvěděl, že si sebral kufřík, a než se Mirka vrátila ze zkoušky, byl pryč… Všechno to na ni asi padlo v nahrávacím studiu Mozarteum. O patro níž pod místností, kde on sedával a opravoval stroje, byla místnůstka na koupání a tam ji našli oběšenou,“ vzpomínal v knize Hvězdy československého popu skladatel Brabec.

Podle Blaštíkové byla Miriam výbušná, horkokrevná povaha. „Myslím, že byla natolik raněná, že chtěla možná tím aktem zranit toho kluka, ten protějšek, že to tedy udělala tam,“ přemýšlí bývalá kolegyně. Vidí v tom zkrat, který mohl u Mirky ještě umocnit panák alkoholu na posilněnou.

Autor článku hovořil i s Mirčiným tehdejším partnerem, kvůli kterému si měla vzít v dubnu 1982 život. „To už je hodně dlouho, co?“ reagoval po telefonu pětasedmdesátiletý muž, který patří v Česku k uznávaným expertům na nahrávací techniku.

„Chodil jsem s ní tři roky. Byli jsme spolu třeba šest neděl s bratry Neckářovými na koncertě v SSSR. Byla tam jako host. Měla tam, myslím, tři písničky, takový přicmrndávky,“ vzpomíná.

Souhlasí s tím, že Miriam měla talent. Byla hodná, ale i temperamentní, prý se však nehádali. Odmítá, že by jejich vztah byl tak vážný, aby plánovali svatbu nebo děti. „Takhle jsem to s holkama pytlíkoval celý život,“ vysvětluje.

„Strašně kalila. Já jsem pak říkal, že už to tak nechci, a ona si hodila provázek. Možná to bylo z nešťastné lásky, těžko říct. Vzala to dost zvláštně. To nebyl rozchod, protože se oběsila,“ uzavírá své stručné vzpomínání.

12. května 1982 policie vyšetřování smrti zpěvačky odložila. Cizí zavinění se neprokázalo. V roce 1993 byl spis k případu skartován. V Archivu bezpečnostních složek se o neštěstí dochovalo jen pár krátkých záznamů v policejních dokumentech.

„Mazlívám se s písní jako každá správná černá holka,“ zpívala Miriam Hrušková, která obdivovala například Marii Rottrovou nebo skupinu Queen. Před smrtí stihla natočit zhruba dvacet skladeb. Spolupracovala nejen s Václavem Neckářem, ale i s Karlem Černochem či Markem Ebenem. Pro dětský televizní pořad nazpívala s Petrem Kotvaldem rozverný duet Dřeváky.

V anketě Zlatý slavík se do první padesátky nejpopulárnějších československých zpěvaček dostala jen třikrát. Poprvé v ročníku 1980, kdy skončila na 46. místě. O rok později byla o dvě příčky výš. Nejlépe, šestatřicátá, skončila při vyhlašování Zlatého slavíka '82. To už však byl na výsledkové listině u jejího jména křížek.