Ačkoli jsou oba dva klidné povahy, někdy jim jako každým rodičům ujedou nervy a na svá dítka zvýší hlas, prý se to ale nestává často. „Když jde do tuhého, tak ač jsem klidná povaha, někdy se úplně nepoznávám. Až hystericky řvu a zaleknu se toho, že to ani nejsem já,“ smála se Lucie.
Naštěstí v tom ale není sama, protože i tatínkovi občas rupnou nervy. „Kdo má dvě hyperaktivní děti jako máme my, tak pochopí. To by nedal v klidu ani Dalajlama. Je to náročné. Často na ně ale nehulákáme, jsou to vážně výjimky. Zacházíme s nimi jako se svéprávnými bytostmi, které mají pouze míň zkušeností. Snažíme se jim věci spíš vysvětlovat a ukazovat,“ prozradil Michal, který je na své dva kluky velmi pyšný. Už prý na nich pozoruje, že se v nich začíná probouzet muzikální talent.
„Pravidelně to mapuji a testuji, aniž by o tom věděli. Ten mladší hodně kreslí, takže možná bude mít nějaké umělecké sklony i v tomto směru,“ prozradil. Čas strávený s dětmi je pro něj velmi cenný. Protože hodně pracuje, je za každé volno a společné dovolené nesmírně vděčný.
Jako správný táta si u dětí dokáže zjednat respekt. „Michal není pedant, ale tím, že je muž, tak má silnější hlas a umí to s nimi,“ míní Lucie.
Zároveň je ale kluci mají oba dva omotané kolem prstu. Stačí, aby na ně hodili očka. „Ten menší to celkem ovládá. Je taky trochu vyčůranější. Děti jsou strašně chytré, to jen my si myslíme, že nejsou. Oni jsou na tom stejně jako my, jen mají míň zkušeností. A my jsme tu od toho, abychom jim ty zkušenosti zprostředkovali. A zároveň je poučili o nástrahách života,“ říká Michal, který s příchodem dětí úplně odsunul na druhou kolej večírky, kde alkohol tekl proudem.
„Já už jsem si párty úplně škrtl ze života. Myslím, že jsem si jich zažil už tolik, jako někdo ani za deset životů ne. A pak jsem zjistil, že mi od určitého věku alkohol v životě překáží. Když jsem absolvoval nějaký večírek, tak jsem si pak druhý den mohl v podstatě škrtnout, protože jsem nic neudělal. A někdy jsem si ty dny musel škrtnout tři. Přivádělo mě to k depresím, že jsem nestíhal věci, které jsem si naplánoval. Čím jsem byl starší, tak mi navíc bylo víc blbě. A pak jsem zkusil tři měsíce nepít a zjistil jsem, že je to dokonalé. Ráno vstanu, nic mi není, nebolí mě hlava. Už sedm let nepiji a nehodlám to měnit,“ dodal.
