Platí dnes podle rozhodnutí hospodářské a sociální rady OSN i za jednotný světový kalendář. První kalendářní rok se odvozuje od narození Ježíše Krista; rok má 365 dní a dvanáct měsíců, každý čtvrtý rok je přestupný (366 dní). Kalendář byl založen papežem Řehořem XIII., který se v roce 1582 rozhodl korigovat nepřesnosti juliánského solárního kalendáře a přizpůsobit ho tak astronomickým skutečnostem. Papež odstranil především deset dní, které juliánský kalendář "ztrácel" na Slunci během staletí, jež platil (od dob Gaia Julia Ceasara). Za čtvrtkem 4. října 1582 tedy následoval pátek 15. října 1582.
Islámský kalendář: 1. 1. 2000 = 24 ramadán 1420
První den roku jedna odpovídá "našemu" 16. červenci 622 (podle gregoriánského kalendáře), tedy datu, kdy prorok Muhammad odešel z Mekky do Mediny. Islámský kalendář sleduje proměny Měsíce (je tedy lunární) a nedrží krok s astronomickým kalendářem. Předbíhá ho zhruba o jeden rok za 33 let. Obyčejný kalendářní rok se dělí na 354 dní (přestupný rok na 355 dní) a dvanáct měsíců, jež mají střídavě 30 a 29 dnů. Týden začíná v sobotu a končí sedmým dnem - tedy v pátek. V současnosti se tento kalendář používá jako hlavní jen v Saúdské Arábii, v ostatních islámských zemích je za kalendář číslo jedna považován už gregoriánský.
Židovský kalendář: 1. 1. 2000 = 23 tevet 5760
První den roku jedna židovského kalendáře odpovídá 7. říjnu roku 3760 před narozením Krista v gregoriánském kalendáři. Židovští rabíni soudí, že právě tehdy byl podle bible stvořen svět. Židovský kalendář je lunárně-solární, to znamená, že délka měsíců se odvozuje od novoluní, den začíná a končí západem slunce.Rok má dvanáct měsíců a 354 dní. Je tedy o 11 dní kratší než rok solární. Proto se do židovského kalendáře vkládá každý druhý nebo třetí rok dodatečný měsíc. Nový rok vítají židé pravidelně v měsíci tíšri, což je podle "našeho" kalendáře polovina září, 10. září 1999 tedy židé slavili poslední den roku 5759.
ZDROJ: L'ACTU, PAŘÍŽ
- sobota 8. ledna 2000
