V Paříži je to stále častější obrázek - silueta na koloběžce proplétající se mezi auty
v dopravní zácpě nebo davem na chodníku a uhánějící do dáli. Obvykle však na ní nestojí dítě, ba ani teenager, ale spíše třicátník, za kterým často vlaje kravata.
Koloběžky jsou z lehké hliníkové konstrukce a mají poměrně malá kolečka původně vyvinutá pro in-line kolečkové brusle. Váží kolem tří kilogramů, většinou se dají snadno složit a vzít pod paží do metra, do úřadu nebo do kina. Dá se na nich pohybovat třikrát
rychleji než běžnou chůzí a jsou pro mnoho uživatelů také vítaným fyzickým cvičením. Přesně tak odpovídají potřebám lidí, kteří se pohybují na kratší vzdálenosti ve velkoměstě přeplněném automobily, chůze se jim zdá příliš pomalá, kolečkové brusle příliš nebezpečné a kolo příliš neskladné a navíc snadný cíl krádeže.
Nejčastěji se na nich prohánějí lidé kolem třicítky, kteří si nechtějí natlouci na bruslích a tak zkouší koloběžku, protože má dobrou stabilitu a je na ní brzda, říká Philippe Garnier ze specializovaného obchodu Rollerland. Nejpopulárnějším a nejlehčím modelem je švýcarská koloběžka Micro, své příznivce má i francouzská Come Bike s poněkud
futuristickým designem nebo Ciro se dvěma kolečky vpředu a hrubším vzorkem, který umožňuje přesuny i mimo asfalt.
Koloběžka se lavinovitě šíří do velkých měst jako je Lyon, Marseille či Bordeaux, ale nedorazila do menších měst a na vesnici, kde je přece jen třeba překonávat větší vzdálenosti, než v centru velkoměst. To však nebrání zatím vítěznému tažení koloběžky. Je to efekt sněhové koule, protože koloběžkám nepředcházela vůbec žádná reklama - stačí, že lidé vidí někoho jet na ulici, tvrdí zástupce velkoobchodu sportovním zbožím Decathlon.
Komerčnímu úspěchu nebrání ani cena koloběžek, která se pohybuje od 800 do 2000 franků (až 11.000 Kč) a vyřazuje je tak z kategorie hraček pro děti. S určitým odstupem komentoval novou módu obvykle střízlivější deník Le Figaro, který poznamenal, že "jezdce odrážející se od pařížských chodníků jednou podrážkou a mající třicítku dávno za
sebou" chrání od směšnosti fakt, že koloběžka je "bio" a "ekolo".
Tvrdit, že je někdo směšný na koloběžce, by tudíž nebylo politicky správné, poznamenal konzervativní list. Le Figaro však nemá zcela pravdu, neboť některé koloběžky
životní prostředí znečišťují. Komu není obyčejný model dost rychlý - nebo je méně sportovně založen -, může si totiž pořídit dvoukolku motorovou. Motorové koloběžky jezdí na benzínový nebo elektrický motor a mohou dosahovat rychlosti přes 30 kilometrů za hodinu. I když jejich cena (od 5000 do 9000 franků) zatím neodpovídá nabízené rychlosti a pohodlí, síla módní vlny zatím podporuje i dosti hlučné motorové koloběžky, které doplňují již tak různorodý a temperamentní provoz na pařížských ulicích.
