Už jsem měla obavy, že jsem jediná, kdo nezná slovo "chandra":

Dotaz

Ráda bych Vás požádala o informaci ― použila jsem před kolegyněmi slovo chandra (splín) a nikdo je neznal. Můžete mi říct, jakého je původu a zda je v češtině tento výraz ne/spisovný?

Odpověď

Slovo chandra podle Akademického slovníku cizích slov i Slovníku spisovného jazyka českého pochází z řeckého základu a do češtiny se dostalo prostřednictvím ruštiny. Slovník spisovného jazyka českého u něj sice neuvádí žádnou stylovou charakteristiku, tudíž je vlastně plně spisovné, avšak u vysvětlení významu je uvedeno, že se užívalo dříve, obzvláště v ruském prostředí. Při podrobnějším průzkumu reálného užití slova chandra zjistíme, že jistá stylová omezení přece jen existují. Chandra není frekventované slovo, což potvrzují i výskyty v Českém národním korpusu (z mnohamilionového rozsahu slovních tvarů v korpusu je pouhých 22 ve významu ‚splín‘), tudíž povědomí o jeho spisovnosti patrně nebude zažité, jak by bylo, kdyby chandra v příslušných oficiálních textech a promluvách běžně figurovala. Vyhledané doklady se týkají buď ruského prostředí nebo se vyskytují „v ne striktně spisovných kontextech“, tj. v beletrii (často v kombinaci s nespisovnými výrazy), např. kurýrovat se z mindráků a chandry. Doporučujeme tedy brát slovníkový údaj s jistou rezervou a v oficiálních projevech se slovu chandra raději vyhnout. Za zcela neutrální i v oficiálních spisovných projevech lze chandru považovat jen při vazbě na ruské prostředí.

Naše řeč, ročník 88 (2005), číslo 5, s. 271-272