Nemoc covid-19 nevnímá Jaroslav Dušek jako tak velikou hrozbu, jak ji podle něj většinou prezentují politici. „Člověk ji jako součást přírody přežije stejně jako podobné rány v minulosti, kterých bylo nemálo. Věřím, že pomocí svých myšlenek a zaměřování pozornosti spolu vytváříme prostor, ve kterém chceme žít,“ řekl.
Herec si v době pandemie vymýšlí projekty na dobu, kdy bude možné opět účinkovat v divadle za účasti publika, připravuje i online program. „Mám co na práci, mám se čím zabývat v dobrém duchu,“ říká Dušek.
V pátek, v den jeho narozenin, je online přístupný nejnovější improvizační počin aktérů Divadla Vizita, které herec spoluzakládal před čtyřmi desítkami let.
„Jmenuje se to Každý vyhrává. Jednak každý nějak vyhrává - svojí hudbou, svými tóny a pohyby, hraje si, každý někdy v životě může vyhrát. Každým nádechem vyhráváte. Udělali jsme takové představení pro radost,“ popisuje improvizační program plný slovních hříček, překvapivých nápadů, asociací, sarkasmů a hudby.
Pandemii, respektive její dopad na společnost prožívá Dušek „s lehounkým úžasem“. „Pozoruji, jak je snadné zmást veřejnost. Myslel jsem přeci jen, že většina lidí bude mít v hlavě zdravý rozum a budou schopni vyhodnocovat informace, které se objeví. Ale zdá se mi, že je to slabé, každý věří něčemu, co se mu hodí podle nálady, někomu se víc zdá to, někomu ono.... Ale málokdo provádí nějakou vnitřní analýzu, která by člověku snadno ukazovala, o jak velkou manipulaci se jedná,“ říká.
Až mi bude lékař nutit léky, abych přežil, vyhledám jiného, říká Dušek |
Manipulaci spatřuje herec například v tom, že sociální sítě mažou některé příspěvky. V jeho případě už druhé video, ve kterém s hostem diskutoval o možnostech alternativní léčby nejen nemoci covid-19.
„Napsali, že jsme porušili pokyny pro komunitu. Do Divadla Kampa, odkud se vysílalo, vzkázali, že to museli smazat, protože bylo podezření ohledně šíření chybných zdravotnických informací. Pak napíšou, že to je varování, a když se to bude opakovat, dojde k sankci. Ale během této komunikace se člověk vůbec nedozví, o co se věcně jedná, co tedy vlastně nemáte opakovat. Chybí věcná komunikace, jednostranná opatření jsou čistou manipulací. Snažíme se otevřít debatu o těchto postupech,“ říká Jaroslav Dušek.
Jaroslav Dušek s manželkou Ivetou
Pandemie způsobená koronavirem podle něj lidem ukazuje, že si jako celek žilo nad poměry. „Trochu jsme si rochnili, žili jsme příliš konzumním způsobem života, zaměřili jsme se na zisk, pěstovali jsme plastické operace, předělávání sebe sama, nepřijetí života, nepřijetí sebe sama jako bytosti. Dosáhlo to určité hranice a teď jsme postaveni před skutečnou sílu a buď budeme pokračovat zase k umělým způsobům řešení, nebo se vrátíme k té naší původní přirozené síle,“ uvažuje.
Narozen před 60 lety za úplňku na čarodějnice. Ale šaman nejsem, líčí Dušek |
Situace, v níž se společnost v pandemii nachází, říká každému člověku něco jiného. „Podle toho, v jakém je naladění a v jaké úrovni vědomí se udržuje. Pro mě je rozhodně řešením otevřít srdce a znovu se ustavit jako společná kolektivní bytost na planetě, nestát proti sobě. Situace nám ukazuje, že když se přestaneme obracet proti sobě, najdeme oporu jeden ve druhém, v sobě, ne v náhražkách,“ řekl herec.
Nesouzní s tím, jak pandemii prezentují vládnoucí představitelé a na ně napojení odborníci, nesouhlasí se zaměňováním počtů pozitivně testovaných za nakažené. Nerozumí také tomu, proč mají být negativně otestované děti ve školách s rouškami. „Podle mého soudu by člověk měl cítit, jak se mu daří, zda dobře, či špatně. Proč si mají nechat lidé, kteří se cítí dobře, strkat špejle do nosu, to nechápu,“ popisuje Dušek.
Jaroslav Dušek a Eva Holubová ve filmu Pelíšky (1999)
Pandemie koronaviru podle herce lidstvo nezlikviduje. „Možná ale zlikvidujeme sebe sama tím strachem, možná jakousi nevírou ve vlastní schopnosti,“ říká a dodává, že sám se drží ve svém světě mezi přáteli a kamarády, kteří nepropadají panice. „Dřív se tomu říkalo ostrůvky pozitivní deviace, to bych se snažil udržovat a doporučovat,“ dodal.
Hodně záleží na tom, jestli je dítě počato vědomě a láskyplně, říká Dušek |
Neotřelý herec a skvělý improvizátor Jaroslav Dušek se narodil 30. dubna 1961. Širokou popularitu mu přinesly zejména komediální role ve filmech Jana Hřebejka Pelíšky, Musíme si pomáhat a Pupendo.
Osobitý styl improvizačního umění, kterým překvapil svého času i při moderování Českého lva, rozvíjí do neuvěřitelných konstrukcí při představeních divadla Vizita, které v roce 1981 spoluzaložil.
Duškovo herectví a humor lze jen těžko slovy vystihnout. Je to živel, slovní ekvilibrista, gejzír nápadů, rozvíjení, opouštění a kombinování motivů, mistr převleků i změn nálad a postav, také originální tanečník, zpěvák a muzikant. Jeho parketou je volná improvizace, a tak v příběhu, který je pro diváky, ale i pro něj vždycky premiérou, může dělat a dělá, cokoliv ho napadne.
Jaroslav Dušek s manželkou Ivetou, dcerou Agátou a synem Martinem.
Jeho příběhy nepostrádají ani filozofickou hloubku, v níž odráží své kosmické a přírodní „mudrlantství“. Mezi nejúspěšnější se řadí představení podle knihy Čtyři dohody. Kultovní dílo Dona Miguela Ruize o moudrostech starých Toltéků mimo jiné osobitě načetl i jako audioknihu. V poslední době zaujal vážnou rolí v dramatickém seriálu Pustina (2016) či v tragikomedii Úsměvy smutných mužů (2018).
Pojetím autorského divadla Duška výrazně ovlivnil Ivan Vyskočil, jemuž pár let asistoval na lidové konzervatoři. Sám pak otevřenou dramatickou tvorbu učil na Ježkově konzervatoři, příležitostně také na FAMU, DAMU, JAMU a dalších školách. Jako autor a režisér také spolupracuje s rozhlasem a moderuje.
Před několika lety si postavil hliněný dům bez elektřiny, vody a se suchým záchodem v Jindřichovicích pod Smrkem, kde žije.
16. března 2019 |
