Já baterky nedobíjím, jen se je občas snažím vyřadit z provozu, protože v jednom kuse ječí něco o tom, že čas nový žádá nové sobě činy, kdo chvíli stál, že stojí opodál a že mám támhle v koutě pavučiny a nemám konec knihy... a tak dál. Když je na chvíli obalamutím, vytratím se za milými přáteli, koupím si něco pro radost nebo se stočím na gauči s knížkou. Nikdy ne nadlouho. Moje baterky jsou horší než dozorce na plantážích.
27. února 1999
