Máte pocit, že se vám při každé dovolené lepí smůla na paty? Omyl, přečtěte si novou knížku Haliny Pawlowské a hned se vám uleví. Zapomenete na to, že vám loni skoro celé volno propršelo a v moři vás požahaly medúzy. Takové útrapy jako ona jste na svých cestách nezažili.
Kdy jste poprvé vyjela v létě do ciziny? V šesté třídě jsem byla od školy dva měsíce v NDR u berlínských jezer, chodila jsem totiž do třídy s rozšířeným jazykovým vyučováním. Dostala jsem se do lakomé německé rodiny velice přísného pana ředitele školy, kde jsem dost trpěla.
Trpěla? Vůbec mi tam nechutnalo, bylo to úplně příšerné. Když jsem přijela, já a jeho dvě dcery jsme dostaly k snídani veliký tác. Měla jsem pocit, že je na něm všechno – máslo, sýr, salám, paštika, jogurt, bábovka... Prostě hody, které mě okouzlily. Jenže tác se celý týden nedoplňoval. Na začátku si člověk bral to nejlepší a na konci týdne tam už zůstávaly jenom zbytky.
Nejvíc mě rozčiluje, že i když jsou na plážích ty jejich známé proutěné koše na sezení a slunění, Němci si stejně vedle nich vyhrabují zákopy. Dodnes jsou posedlí válkou.
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
