Ella Bleu Travoltová je třináctiletá dívka, která se se slávou svých rodičů a především otce naučila žít bez přehnaných manýrů. Když ji redakce iDNES.cz a Glancu požádaly o společný rozhovor, kývla okamžitě.
"Jen to musím ještě probrat s tátou," řekla a po chvilce přišla s potěšující zprávou. "Nemá s tím problém. Jen nebudeme nic točit na diktafon ani kameru," podotkla mile v prostorách filmového beauty salonu, kde se hvězdy zkrášlují. Přání jsme respektovali.
Jste v Česku poprvé?
Ano a moc se mi tady líbí, určitě se ještě někdy vrátím a strávím tady víc času. Zajímá mě vaše kultura, zejména kinematografie. Tady v Karlových Varech mi navíc velmi vyhovuje počasí, protože nemám ráda horko. Jakmile je pod dvacet stupňů, jsem ve své kůži. Žiji střídavě v Los Angeles a na Floridě, kde si takových teplot moc často neužiji.
John Travolta s rodinou (2011)
Ella Bleu Travoltová (2013)
Co vás na festivalu v Karlových Varech nejvíce dostalo?
Hodně na mě zapůsobilo, jak vřele fanoušci přijali mého tátu při zahajovacím ceremoniálu, kde dostal cenu za mimořádný umělecký přínos. Byla jsem na něj moc pyšná. Ještě silnější byl však okamžik, kdy tatínek uváděl projekci Pomády. Atmosféra byla úžasná a bylo vidět, že lidé v Česku mají tenhle film hodně rádi. Všichni znali písničky i taneční kroky.
Vy máte ráda Pomádu?
Na Pomádě dost ujíždím. Viděla jsem ji asi stokrát. Miluji soundtrack, módu i účesy v tomto stylu. Občas se s kamarádkami takhle vymódíme. Můj nejoblíbenější look je asi vysoko vyčesaný retro ohon a široká sukně a la Sandy.
Olivia Newton-Johnová a John Travolta ve filmu Pomáda (1978)
Láká vás herectví?
Když mi bylo devět, dostala jsem nabídku zahrát si s tátou ve filmu Old Dogs (Starý páky). Nadšeně jsem ji přijala, protože jsem vždycky obdivovala práci svých rodičů. Natáčení mě fakt bavilo, všechno kolem filmu je pro mě takové magické a vzrušující. Teď se na kariéru herečky připravuji intenzivněji, už vím, že tohle řemeslo není jen sranda, ale hlavně velká dřina. Zanedlouho mě čeká další příležitost, na niž se hodně těším.
Otec vás v herectví podporuje?
Ano, mám velké štěstí. Rád vidí, že mě něco naplňuje. On sám je skvělý herec, a tak se od něj můžu hodně naučit. Vždycky za ním můžu přijít pro radu. Jednou bych chtěla být tak dobrá jako je on.
