Ale teď začíná nedbalá elegance vytlačovat tmavé obleky, v nichž Japonci vystoupili z bídy po druhé světové válce. Místo západních luxusních značek, které Japonci považovali za symboly prosperity, nastupuje levná móda a hluboko zakořeněné přesvědčení, že čím dražší, tím lepší, pomalu taje pod nátlakem
desetiletí ekonomického propadu.
Horší časy nutí Japonce přehodnotit vlastní postoje, otevírají dveře bleším trhům,
výprodejům a - což je pravděpodobně nejdramatičtější změna - obyčejnému oblečení. Jeho synonymem se v Japonsku stala firma Uniqlo, jejíž rozrůstající se impérium čítá v současnosti 460 obchodů. V loňském roce zdvojnásobila objem prodeje a s přehledem poráží americké konkurenty. V příštím roce společnost chystá expanzi do Evropy, která má začít otevřením padesáti obchodů ve Velké Británii.
Uniqlo "je společenský fenomén, protože symbolizuje měnící se postoj Japonců", říká Tatsuo Sekine, šéf tokijské marketingové firmy CM Research Center. "Aby všichni měli stejnou uniformu, dívali se stejným směrem a věřili stejné filozofii - to fungovalo v šedesátých a sedmdesátých letech, v éře ekonomického růstu a
hromadné výroby. Ta doba je dávno pryč a ani vláda ani podniky už nemohou tímto způsobem Japonce kontrolovat." To je možná pravda. Ovšem když do Japonska přibližně před pěti lety dorazila americká představa oblékat se na "obyčejný
pátek", způsobila obyvatelům jenom stres.
Legie úředníků byly zvyklé na život ve společnosti v oblecích a neměly tušení, jak se obléknout nebo vypadat uvolněněji. Tokijský vedoucí pracovník Hirotaka Tada vzpomíná, jak jednou v pátek ráno narazil na tři kolegy v přízemí firmy a všichni měli na sobě tmavomodré tričko s límečkem a logem firmy. "Zbytek dne jsme se vyhýbali jeden druhému, protože jsme připomínali pitomý volejbalový tým." A do tohoto stavu všeobecného zmatení vstoupil oděvní guru Tadaši Janai, prezident Fast Retailing, mateřské společnosti firmy Uniqlo.
Základní myšlenku společnosti si vypůjčil od amerických řetězců rychlého občerstvení: poskytnout stejné produkty a stejné služby komukoli, kdekoli a kdykoli. V Japonsku se má Uniqlo stát "národní obyčejnou značkou oblečení, které by se dostalo do šatníku každého ze 120 miliónů mužů, žen a dětí v zemi".
A zdá se, že se tento cíl daří plnit. Myšlenka "obyčejného oblékání" se v Japonsku začíná pomalu prosazovat a boří i druhdy nedobytné bašty šéfovských pracoven. Prvního srpna zavedla společnost Nissho Iwai Corp., velká tokijská obchodní firma,
politiku "normálního oblékání každý den" a přes noc všech třicet zaměstnanců odložilo bílé košile a tmavé obleky.
Kanceláře najednou vypadají jako docela jiné místo, pochvaluje si Tatsuja Hajaši, sedmačtyřicetiletý koordinátor. On sám je nadšeným propagátorem nového stylu oblékání a v modrém tričku a zelených kapsáčích vypadá skvěle. Ovšem ve skříni nedaleko pracovního stolu má uloženou bílou košili a klasické černé sako. "Nikdy
nevíte, kdy budete muset na pohřeb," vysvětluje.
