V Americe nám chyběla česká nekorektnost a humor, říkají manželé Satoranští

  • 56
Basketbalista a bývalý hráč americké NBA Tomáš Satoranský (30) a jeho manželka Anna Satoranská (30) zavítali letos do Varů, kde byli společně poprvé už v úplných začátcích svého vztahu. V rozhovoru pro iDNES.cz prozradili, na co si museli zvykat v zámoří a zda vedou ke sportu i své děti.

Vyrazili jste na filmový festival do Karlových Varů. Považujete KVIFF za aktivní odpočinek?
Anna: Program je náročný, ale pro nás je to hezké, protože máme dvě malinké děti a jsme vlastně pořád s nimi, nebo alespoň já tedy neustále. Tentokrát se babička s dědečkem nabídli, že pohlídají a že si to na festivalu můžeme užít naplno, takže je to pro nás určitě odpočinek.

Kolik filmů jste byli schopní zhlédnout?
Tomáš: Letos to byla bída! Ale dva filmy za dva dny, si myslím, že je nakonec docela dobrý.

Jaký konkrétní film vás zaujal?
Tomáš: Viděli jsme francouzský snímek Rodinka Bélierových, což bylo úžasné. Jsme rádi, že jsme zvolili kvalitní film a stálo to za to. Ale samozřejmě je to náročné, když jste zvaní na spoustu večírků a máte na festivalu spoustu kamarádů. V deset ráno většinou těch filmů už pak moc nestíháme.

Dá se říct, co vám v Americe z Česka nejvíc chybělo?
Tomáš: Humor, česká nekorektnost, rodina a kamarádi.

Funguje tam „cancel culture“ skutečně tak, jak se traduje?
Tomáš: Funguje, bohužel. Samozřejmě asi ne tolik, jak je to v médiích probíráno nebo prodáváno, ale bohužel tam takováto kultura je a je to trochu škoda. Když pocházíte z Česka, jste zvyklý, že se řekne všechno a humor vám pomáhá překonávat těžké momenty. Je to věc, na kterou jsem si musel zvykat delší dobu.

Odjíždíte z Česka vždycky s těžkým srdcem?
Anna: Ani ne. Já myslím, že oba dva docela rádi cestujeme. Jsem šťastná, že máme díky Tomášově povolání možnost poznat takto celý svět. Myslím si, že pro nás je domov tam, kde je naše rodina.

Sport neuznávám. I v nižších ligách mě zklamala korupce, říká Miroslav Hanuš

Dočkáte se letos i nějaké dovolené?
Tomáš: Vary byly jednou z našich dovolených. Od začátku srpna se budu připravovat s národním týmem v Česku na mistrovství Evropy. Ve Španělsku to byla s rodinou jednak dovolená, zároveň jsme řešili nějaké bydlení v Barceloně na nadcházející roky. Snažil jsem se v červenci tolik nesportovat a nehrát basketbal, protože to samozřejmě potom mentálně pomáhá i do sezóny.

Je složité stát nohama na zemi, když jste pro spoustu začínajících basketbalistů vzorem a ikonou?
Tomáš: Pro mě to problém není. Naopak jsem moc rád, když můžu motivovat děti do sportu, do basketbalu. Je to samozřejmě určitá zodpovědnost, ale o tohle jsem já vždycky stál, abych mohl někoho motivovat a třeba ho vést k pohybu. Maximálně si to užívám.

Vaše děti ke sportu vedete?
Tomáš: Nemusíme. (smích)
Anna: Nó, ony se nějak vedou samy. Šly po míči hned od narození. Ano, chceme je určitě nějak motivovat, ale myslím si, že do ničeho nebudeme nutit.

,