Ve 34 letech jsem od lékařky slyšela, že jsem v pořádku a že děti nebudou problém. Utěšovaly mě ty 'VIP' matky, které si děcko pořídily až po 40. roce. Jenže můj problém byl takový, že ona lékařka to nemohla vědět. Po druhém IVF po dalších testech z toho vyšlo, že jde o imunitní problém. Ne to, že bych měla alergické reakce na sperma partnera, ale něco jiného. Měla jsem brát léky na snížení imunity. V nastávajícím podzimu v autobuse plném kašlajících a kýchajících lidí, kteří si neumí dát ani ruku nebo kapesník před pusu jsem se hrozila následků. Také mi to lékaři nakonec po nějaké prodělané infekci nedoporučili. Když ta situace s imunitou nastala nevím. Ale už od malička jsem měla problémy s jednoduchými nemocemi, průběh byl většinou bouřlivý a spoustu komplikací. Hlavně rýmy, za zimu 3 - 4 píchané uši. Klasickou alergii na něco nemám. Tohle je skryté a zrádné.

Málokterá žena ví, že něco takového může existovat. Je mi 47 a dítě už nikdy mít nebudu.

Utěšovat se tím, že ona mohla mít dítě tak pozdě a já tedy také budu moci je špatně. Každá jsme jiná a spoléhat se na to, že to půjde až mi bude 40, když o svém zdravotním stavu nevím vůbec nic, je hazard. Spoustu věcí gynekolog při vyšetření nepozná. I když vše vypadá normálně, může tam být něco co není schopen zjistit.

pokud to bylo tou imunitou, nemela byste ale ten stejny problem i ve 30 nebo ve 26?

Jen detail, Aram ma 49 let a ne 63 jak uvadi v clanku. Jinak gratulace, mam radost za ni.

A na to jste prisel jak? :) Protoze jste si to vygooglil? :) Aramovi je 63. Potvrzeno přímo od zdroje.

Ja hlavne doufam, ze dite bude uplne v poradku. Preci jen rodice jsou oba starsi, a i kdyz je jiste, ze s ohledem na jejich zivotni styl a financni moznosti budou urcite telesne velmi zachovali a v kondici, presto skoro padesat a sedesat let je uz vek znacne pokrocily. At se jim dari!

A voda je mokrá a nebe modré... To co jste napsala každý snad ví, to není nic neznámého či pozapomenutého...

Taky se nám syn narodil v mých 39 letech a vůbec nemám pocit, žeby strádal. Absolvovali jsme s ním absolutně vše - od sportů, po kulturu. Na většinu akcí jsme vždy brali 2-3 kamarády, protože jejich mladí rodiče byli unaveni, nechtělo se jim, neměli náladu...nehledě na dovolené jak v ČR, tak v zahraničí...absolvoval kroužky které chtěl. Dnes je z něho úspěšný skoromaturant chystající se na vysokou školu. A dodnes k nám chodí rádi jeho kamarádi ať na akce, tak třeba na grilovačky. Ne, šťastné dětství opravdu nezáleží na věku rodičů.

Tak porad je tam 7 let rozdil...ale verim, ze dite muze byt stastne i se starsi matkou.

Ty duševní perly o nezodpovědnosti starých rodiček - chudák dítě, na maturák ho povedou důchodci - mě bavit nikdy nepřestanou. Asi mi to nakonec nedá a zeptám se své maminky, kterou měla babička v 45, jak se s tou hrůzou vyrovnala. Třeba se i dozvím, že by se radši vůbec nenarodila, poněvadž než mít staré rodiče, tak to radši nic. Ale nejspíš ji to poznamenalo dost, poněvadž je tak pomýlená, že na své dětství moc ráda vzpomíná .

Já jsem také dítě starších rodičů a stále se dozvídám až z internetových diskusí jaký jsem chudák....

Super,

takze az ditko bude mit 15, tak bude mit za matku 61 babicku.

A ta jiste bude chapat ve svych letech naroky a pocity teenagera.

Boze muj...

No tak není to ideální, ale co v životě je? Nikdo nevíme, jak dlouho tu budeme, třeba se zrovna tihle rodiče dožijí vysokého věku. A vzhledem k jejich životnímu stylu můžou být vitálnější než leckteří mladí rodiče. Takže o nějaké pochopení dítěte ve vyšším věku bych se už vůbec nebála.

Vnoučata už nepozná.

A takto by je nepoznali její rodiče... a ona by nepoznala ani své děti (protože by nebyly). Jak sama říká - lepší mít děti dříve, ale občas to i prostě nejde.

Ve čtyřiceti šesti letech už byla tchyně dvojnásobnou babičkou.

tak jestli jsou její vnoučata také tak zabezpečena tak tleskám

Ten její připomíná Jirku Babicu. Snad vaří lépe!

Super jméno, krásné!