Ženy dobývají NATO. Řídí politiku, bojují, létají ve stíhačkách

Létají v bojových letounech, plaví se na válečných lodích, řídí každodenní chod Aliance i samotných armád. Podílejí se na nejvyšší úrovni na těch nejzásadnějších rozhodnutích klíčových pro bezpečnost. Ženy v civilu i v uniformách dobývají NATO.

Ženy slouží ve vojenských misích NATO v Kosovu i Afghánistánu | foto: Lubomír Světnička, natoaktual.cz

"Nikdo na mě nikdy nebral zvláštní ohledy," popsala kdysi Helen Hillard, pilotka nadzvukového letounu Tornado britského Královského letectva, jak se dostala k prestižní práci. Tehdy se zrovna vrátila z několikátého cvičného letu nad Českem. S dalšími piloty se tady připravovala na misi v Afghánistánu. To už ale předtím měla na kontě 1 500 letových hodin a jednu bojovou zkušenost z Iráku.

NATO se už od roku 2002 snaží o rovnováhu mezi pohlavími především ve svých civilních a velitelských strukturách. Například v mezinárodním sekretariátu Aliance pracuje zhruba 1 200 lidí, z toho 36,8 procenta tvoří ženy. Ve vrcholovém managementu NATO je zastoupení žen přes 17 procent. V mezinárodním vojenském štábu pak představují ženy 43,7 procenta zaměstnanců.

ženy v NATO

Na nejvyšší úrovni spolurozhoduje v NATO aktuálně hned 13 žen. Předsedkyně vlád: Jadranka Kosor (Chorvatsko), Angela Merkel (Německo), Jóhanna Sigurdardóttir (Island), Iveta Radičová (Slovensko). Diplomacii svých zemí řídí Hillary Clinton (USA) a Lene Espersen (Dánsko). Ministryněmi obrany jsou Gitte Lillelund Bech (Dánsko), Rasa Juknevičiene (Litva), Grete Feremo (Norsko), Ljubica Jelušič (Slovinsko) a Carme Chacón Piqueras (Španělsko). Stále delegace svých zemí při Alianci pak vedou velvyslankyně Pascale Andréani (Francie) a Mariot Leslie (Velká Británie).

Stále častěji se ženy objevují i na místech, kde by to v minulosti nebylo možné. "Ženy slouží v centrále v Kábulu, mnoha provinčních rekonstrukčních týmech a americká námořní pěchota začlenila ženy do bojových jednotek i v některých z nejproblematičtějších afghánských provinciích a to s velmi pozitivními výsledky," konstatoval generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen.

V nejvyšších patrech Aliance spolurozhoduje o nejdůležitějších politických a bezpečnostních otázkách světa hned 13 žen - 4 premiérky, 2 šéfky diplomacie, 5 ministryní obrany a 2 stálé velvyslankyně. V "dámském klubu" měla před časem zastoupení i Česká republika, to když ministerstvo obrany vedla Vlasta Parkanová.

Když před časem Aliance začala pracovat na své nové strategické koncepci pro další roky, tedy naprosto klíčovém a dříve přísně tajném materiálu, do čela dvanáctičlenné "rady moudrých" jmenovala bývalou americkou šéfku diplomacie Madeleine Albrightovou.

Ve stíhačce i v ponorce

Politika rovnosti pohlaví se kromě mezinárodního aparátu pomalu prosazuje i na národní úrovni v jednotlivých členských státech. Zřejmě nejdále jsou v tom ohledu severské státy jako Dánsko a Norsko.

Norové jako jedni z mála umožňují ženám sloužit ve všech sférách vojenské služby, včetně skutečně bojových jednotek. Norsko usiluje to, aby podíl žen v armádě vzrostl celkově až na 25 procent. V uniformované části armády je to nyní 8,5 procenta a v civilní 31 procent.

Malou revoluci před časem způsobilo rozhodnutí, že v americkém námořnictvu mohou ženy sloužit i v dříve ryze mužském prostředí - v ponorkách. Námořnictvo sice začalo brát ženy do služby už před patnácti lety, mohly však pracovat pouze na pevnině nebo na běžných plavidlech.

Americká armáda obecně patří mezi ty, kde je podíl žen ve službě relativně vysoký - zhruba 15 procent. Pro armádu tam pracuje 210 tisíc žen z celkového počtu 1,4 milionu lidí. Procentuálně stejně je na tom Kanada, 14 procent pak má například francouzská a 11 procent španělská armáda.

česká plukovnice

Hodnostně nejvýše postavenou ženou v české armádě je plukovnice Lenka Šmerdová, která řídí Odbor doplňování vojenského personálu na Ředitelství personální podpory. V armádě je pak řada žen, které dosáhly hodnosti podplukovníka, majora a kapitána.

Česká armáda je na tom v počtu žen ve službě vzhledem k dalším spojencům velmi dobře. Podle mluvčího ministerstva obrany Jana Pejška pracovalo v lednu ve službách armády 7 tisíc žen z celkového počtu 32 tisíc uniformovaných i civilních zaměstnanců. To představuje podíl 21,7 procenta.

České ženy ve zbrani

Ve služebním poměru "vojákyně z povolání" je podle údajů ministerstva
3 099 žen, tedy 13,4 procenta vojáků. Ještě v roce 1997 byl podíl žen v armádě necelých 7 procent. Od té doby rok od roku roste.

"Podíl žen vojákyň na celkovém počtu profesionálů potvrzuje skutečnost, že AČR je ženám dlouhodobě otevřená," uvedl Pejšek s tím, že i v české armádě mohou ženy sloužit i u čistě bojových jednotek. Jedinou podmínkou je ale splnění všech požadovaných předpokladů a požadavků pro danou specializaci.

V současnosti české ženy nejčastěji slouží v administrativních a logistických funkcích, jako zdravotnice, lékařky, spojařky, psovodky nebo řidičky. Mezi vojákyněmi jsou ale také pilotka vrtulníku a pilotka proudového letounu.

To sousední Polsko má v tomto ohledu problémy a velení se zoufale snaží počet žen ve službě rozšířit. Ve více než stotisícové polské armádě totiž slouží jen tisícovka žen a to je daleko za evropským průměrem.

"Ženy už zaujímají velmi odpovědné pozice v armádě a perfektně plní své povinnosti. Jsem přesvědčená, že podobně jako máme ženy pilotky, brzy budou ženy také řídit tanky. Potřebujeme jen, aby nám mužští velitelé věřili," postěžovala si polským médiím majorka Aleksandra Michalik.