„Loni po dlouhém období poklesu jsme zaznamenali malé zvýšení celkových výdajů na obranu ze strany evropských spojenců a Kanady. Letos předpokládáme, že výdaje porostou více,“ uvedl Stoltenberg.
Nejnovější odhady bruselské centrály Aliance podle něj počítají s celkovým růstem až o tři procenta, což představuje zhruba 8 miliard dolarů. Do obrany více investuje 22 z 28 členských zemí. Kromě toho 18 členů zvyšuje obranné výdaje určené na výzbroj, výzkum a vývoj.
„Utrácíme více a utrácíme lépe. Ale je před námi velmi dlouhá cesta a musíme zachovat dynamiku,“ dodal Stoltenberg. Připomněl, že se na postupném zvyšování výdajů na obranu spojenci dohodli před dvěma roky na summitu ve Walesu. Loni statistiky ukázaly v meziročním srovnání nárůst jen o 0,6 procenta, letošní odhad je tak pětkrát vyšší.
Stoltenberg však zároveň upozornil, že jen minimum zemí zatím vynakládá na obranu slibovaná 2 procenta z hrubého domácího produktu, jak se členské země při vstupu do NATO zavázaly. Této hranice by měla většina zemí dosáhnout do roku 2020.
Srovnání vývoje výdajů na obranu členských zemí NATO s odhadem pro letošní rok. Dvouprocentní hranice dosahuje jen pět států
Vývoj výdajů na obranu členských států NATO vyjádřený v procentech vzhledem k HDP
Výjimkou jsou dlouhodobě Spojené státy, kde obranné výdaje představují přibližně 3,5 procenta HDP. USA už roky nesou hlavní tíži výdajů NATO a stále silněji volají po vyšším podílu Evropy na její obraně. Přes dvě procenta HDP investují jen Řecko, Británie, Estonsko a přesně dvě procenta se letos snaží udržet Polsko.
Výdaje na českou armádu mírně rostou
Česká republika je v tomto ohledu až na sedmé příčce od konce. Loni podle statistik NATO dalo Česko na svou obranu 1,06 procenta HDP. Odhad pro letošní rok je 1,04 procenta. Reálně však vzhledem k pozitivnímu vývoji hrubého domácího produktu v Česku armádní výdaje mírně vzrostou. Vláda se přitom zavázala do roku 2020 výdaje zvýšit na 1,4 procenta.
Experti ale upozorňují, že s předvídaným průměrným ročním nárůstem HDP bude procentuálně vyjádřený obranný rozpočet i při pravidelném meziročním nárůstu výdajů na obranu o 4 miliardy korun prakticky stagnovat, spíše však klesat až pod jedno procento HDP.
Kritici procentuálního vyjadřování podílu obranných výdajů na obranu ale namítají, že takové údaje nic neříkají o tom, jak efektivně je naplněna potřeba obranyschopnosti daného státu. Zda je to moc, nebo málo pro jeho ozbrojené síly vzhledem k jejich početnímu stavu a technologické úrovni.
Navrhují proto počítat jen přírůstky v absolutních číslech. České vládě se totiž podařilo jako jedné z mála obrátit negativní trend ve financování armády, přesto však v tabulkách sklouzává na nižší pozice.
