Vojáci z afghánské mise dostali záslužné kříže

Čtyři desítky vojáků ze 102. průzkumného praporu, kteří se před měsícem vrátili z mírové mise ISAF v Afghánistánu, se seřadily na náměstí v centru Prostějova. Při slavnostním nástupu je přivítali zástupci města, rodiny i představitelé armády.

Čtyři desítky českých průzkumníků se v říjnu vrátily z Afghánistánu. | foto: Lubomír Světnička, natoaktual.cz

"Je to mise, kdy i ta nejbarvitější představivost bývá překonána tvrdou realitou," řekl nastoupeným vojáků ministr obrany Karel Kühnl. Předal vojákům záslužné kříže a medaile za službu v zahraničí.

Vzpomněl na svou červnovou cestu do Afghánistánu, kdy kvůli nehodě tureckého letounu musel na základně v horách u Fayzabádu strávit noc.

"Vzpomínám na to s potěšením. Měl jsem možnost doopravdy vidět, jakou práci tam vojáci vykonávají. To jinak při několikahodinové návštěvě není možné," řekl Kühnl s tím, že od té doby se snaží podobné návštěvy českých vojáků v misích naplánovat vždy tak, aby tam zůstal přes noc. "Viděl jsem, jak Afghánistán žije," dodal.

Jednotka 40 prostějovských průzkumníků působila spolu s Dány a vojáky německého Bundeswehru od března v okolí Fayzabádu v provincii Badakšan na severovýchodě Afghánistánu v takzvaném provinčním rekonstrukčním týmu pod hlavičkou NATO.

V nepřístupném horském terénu průzkumníci půl roku zajišťovali ochranu mezinárodních jednotek, které se podílely na obnově země. Ještě v září vojáci dohlíželi na bezpečnost místních parlamentních a oblastních voleb.

"V paměti mám nádherné prostředí Afghánistánu. Takové hory nikde jinde neuvidíte. Samozřejmě se mi bude stýskat po lidech, kteří tam se mnou působili," uvedl velitel kontingentu Miroslav Vybíhal.

Lucie Pokorná měla u jednotky ve Fayzabádu na starost takzvané psychologické operace. Starala se o komunikaci s místními obyvateli. "Bylo to náročné, co se týče klimatických podmínek i jednání s místními lidmi. Úžasná zkušenost a jsem moc ráda, že jsem tam byla," řekla.

Měla možnost se denně potkávat s lidmi ve Fayzabádu i okolí. Jak říká, absolutně na ní tamější život zapůsobil. "Lidé žijí v absolutní chudobě. Hliněná obydlí, udusaná země a zápach zvířat. I přesto jsou velmi srdeční," konstatuje.

Vzpomíná přitom na první týdny, kdy místní považovali za vtip, že v uniformě za nimi chodí žena. "Nevěřili tomu a připadalo jim to směšné." Postupně si k ní Afghánci našli cenu a často je navštěvovala i kvůli prozaickým věcem. "Často jsme si jen povídali, byli zvědaví, jak vlastně žijeme v Evropě," dodává Pokorná.

Kromě průzkumníků na severovýchodě země pracoval v Afghánistánu i tým pyrotechniků a meteorologů na kábulském letišti. "Během sedmi měsíců jsme zlikvidovali 15 tisíc kusů nevybuchlé munice a 400 protipěchotních min, celkem 8 tun životu nebezepčného materiálu," konstatoval šéf pyrotechniků na kábulském letišti Milan Pavlík.

V říjnu české vojáky v Afghánistánu vystřídali kolegové ze stejné jednotky. Ti budou v Afghánistánu působit rovněž půl roku.