Symbolickým vztyčením vlajky na základně v německém Geilenkirchenu se v úterý Česká republika přidala k sedmnáctce zemí, které v rámci NATO flotilu speciálních letounů společně provozují.
"Jsem velmi hrdý na to, že Armáda České republiky má již své čtyři příslušníky aktivně zapojené do programu," řekl náčelník generálního štábu Vlastimil Picek, který se symbolického ceremoniálu zúčastnil.
První český pilot letounu AWACS major Milan Vojáček v kokpitu letounu
Navigátor AWACS – kapitán Jindřich Sněhota
Přímo na základně v Geilenkirchenu už působí pilot Milan Vojáček a navigátor Jindřich Sněhota. Další dva čeští vojáci zde dokončují výcvik pro nasazení v mezinárodních posádkách a vyslání dalších čtyř vojáků ještě armáda chystá.
Češi už létali nad Afghánistánem
"Pro mě osobně i pro mé kolegy je to obrovská zkušenost, protože v podstatě od konce 2. světové války je to první operační zapojení příslušníků českého letectva v rámci mezinárodních sil v reálných operacích," řekl první český pilot letounu AWACS Milan Vojáček. Za dobu své služby už absolvoval bezpočet akcí. Společně s navigátorem Jindřichem Sněhotou má za sebou i mise nad Afghánistánem.
Letouny AWACSSpeciální letouny systému AWACS jsou upravená dopravní letadla Boeing 707 vybavená radary a rádiovými stanicemi, které umožňují sledovat cíle ve vzduchu a navádět na ně prostředky protivzdušné obrany, řídit letecké souboje i odposlouchávat nepřátelské spoje. Vyznačují se kruhovou radarovou anténou na hřbetě. V disku je radarový systém, který umožňuje obsáhnout prostor od zemského povrchu po stratosféru. Radar má dosah přes 300 kilometrů pro nízko letící cíle a ještě větší pro objekty ve větších výškách. Radar může detekovat a identifikovat jakýkoli přátelský nebo nepřátelský letoun. Informace předává letadlům i pozemním střediskům. |
Tam si podle svých slov vyzkoušel řadu náročných situací, včetně tankování za letu ve složitých afghánských podmínkách. "Udržet stošedesátitunový kolos ve vzduchu bez autopilota v krychli dva krát dva metry nad tankerem obdobné váhové kategorie nad vysokými horami Afghánistánu, kde počasí a hornaté prostředí způsobuje ve vzduchu turbulence, je časově a fyzicky velmi náročné," popsal zkušenosti Vojáček. Brzy na české letce také zřejmě čeká nasazení nad Libyí, kde letouny AWACS nepřetržitě monitorují situaci.
Flotila letounů je maximálně vytížená
Formálně je Česko členem osmnáctky zemí, které společně v rámci NATO provozují flotilu speciálních letounů AWACS s charakteristickou kruhovou anténou na hřbetě, od letošního ledna. Přijetí předcházela několikaletá jednání a s přijetím musely souhlasit všechny zúčastněné země.
"Jsme velmi rádi, že náš mnohonárodní komponent získal tak cenného nového člena. Toto přistoupení posunuje integraci České republiky do struktur NATO a upevňuje její postavení," prohlásil velitel mezinárodní letecké jednotky Burkhard Pototzky.
Jak dodal, flotila letounů je v současnosti v extrémně vysokém operačním tempu. "Podporujeme operaci ISAF v Afghánistánu, operaci Unified Protector nad Libyí a ve Středomoří. V loňském roce jsme zabezpečovali řadu významných událostí a humanitárních misí po celém světě," dodal generál. Čeští vojáci podle něj operační schopnosti jednotky posílí.
Zatím největší operací, do níž se letouny AWACS zapojily, bylo střežení území USA po teroristických útocích z 11. září 2001, kdy byl poprvé aktivován článek 5 Severoatlantické smlouvy. Celá flotila 17 letounů tehdy několik měsíců nepřetržitě sledovala americké území.
Vztyčení české vlajky na základně AWACS v německém Geilenkirchenu
Letoun AWACS
Náčelník generálního štábu Vlastimil Picek a velitel komponentu E-3A Burkhard Pototzky
Na palubě letounu Boeingu E-3AObvyklá mise trvá zhruba devět hodin, výjimkou nejsou ale ani čtrnáctihodinové služby, kdy letoun nepřetržitě pročesává prostor nad daným územím a díky nejmodernější technice sleduje prakticky vše, co se v oblasti pohybuje. Do misí bývá posádka nasazována tři až čtyři roky, pak nastupují čerstvé síly. Posádku standardně tvoří 17 lidí včetně dvou pilotů, navigátora a palubního inženýra. Podle náročnosti mise však může být na palubě až 35 lidí. Vnitřek letounu je rozdělen na dvě hlavní části. Letová paluba je v přední části letadla a jsou v ní navigátoři, piloti a inženýři. Většinu letounu ale zabírá operační zóna, kde pracuje posádka obsluhující radar. Čtyři technici mají na starost komunikaci a spojení, hlavní počítač a samotný radar. V letounu je množství dalších speciálních přístrojů a vybavení, k jejichž obsluze je potřeba dalších osm expertů. Radar snímá oblast o rozsahu přes 300 tisíc kilometrů čtverečních, kterou posádka sleduje, a pak pomocí počítače skládá celkový radarový obraz. V zadní části letadla je odpočinková zóna s kuchyní a skládacími postelemi, které slouží posádce pro odpočinek při delších letech. |
