S pádem východního bloku získala země na geostrategickém významu a stala se středem zájmu západních velmocí, jež byl předurčen umístěním země v nestabilním regionu a faktem, že téměř polovina albánského obyvatelstva žije mimo hranice mateřského státu.
První demokratická vláda Saliho Berishy si uvědomovala možné nebezpečí srbské agrese a promptně navázala diplomatické styky s členskými státy NATO, zejm. Tureckem a USA.
6. června 1992 byla přijata za člena Severoatlantické rady pro spolupráci (NACC, v roce 1997 nahrazena EAPC Euroatlantická rada partnerství). Stala se první zemí z bývalého Varšavského paktu (vystoupila v roce 1968), která požádala o členství v Severoatlantické alianci (prosinec 1992). Dva roky poté přistoupila Albánie k programu NATO Partnerství pro mír.
Republika Albánie započala s restrukturalizací armády a její ozbrojené složky navázaly velmi úzkou spolupráci s armádami členských států NATO. Ve snaze západních velmocí o zabránění rozšíření jugoslávského konfliktu do okolních zemí, se Albánie dostala do středu strategických zájmů mezinárodního společenství.
Tirana nabídla k dispozici svá letiště a přístavy, její námořní síly úzce spolupracovaly s šestou americkou námořní flotilou a ostatními silovými složkami NATO, což se stalo terčem ostré kritiky sousedního Srbska. Albánie si uvědomovala, že se s velkou pravděpodobností neocitne v první vlně rozšíření Aliance, a stala se tak lídrem i v bezpečnostní spolupráci na regionální úrovni.
S pádem pyramidových fondů v roce 1997 došlo ke kolapsu celé státnosti a země se ocitla ve stavu anarchie. Při ozbrojeném povstání byly vyloupeny vojenské sklady a veškerý vojenský arzenál se dostal do rukou obyvatelstva.
V dubnu 1997 byly do země vyslány mezinárodní ochranné složky pod mandátem Rady bezpečnosti OSN (operace Alba), které měly za úkol distribuovat humanitární pomoc. S pomocí mezinárodního společenství se v červnu téhož roku uskutečnily volby, které přinesly návrat socialistů k moci.
Nová albánská vláda pokračovala v orientaci země na Severoatlantickou alianci a již v srpnu 1997 požádala NATO o podporu při budování nových ozbrojených sil. Aliance nabídla Program individuálního partnerství (IPP), který byl prvním svého druhu a vytvořený pouze pro unikátní albánské prostředí.
IPP se skládal ze dvou pilířů, z nichž prvnímu tvořilo páteř NATO a druhý představoval spolupráci přidružených zemí Aliance zejm. na regionální úrovni, v jehož rámci bylo zřízeno zvláštní fórum pro koordinaci aktivit - Instituce pro sbírání, třídění a distribuce informací pro Albánii (Clearing House for Albania).
Program individuálního partnerství zahrnoval odminování země, vybudování nové armády, definici nové bezpečnostní a obranné politiky Albánie, specifikaci ozbrojených složek v ústavě, odzbrojení obyvatelstva. Přispěl tak ke stabilizaci země (pokus o státní převrat v roce 1998 se nezdařil) a větší sounáležitosti Albánie se zbytkem Evropy.
Naprostá podpora Albánie operace NATO v Kosovu (mylné bombardování území Albánie Aliancí bylo naštěstí bráno jako úsměvná historka a nestalo se rozbuškou ve vynikajících vztazích) odrazila její touhu k akceleraci přijetí do Aliance. (NATO se těší největší podpoře obyvatelstva z bývalého východního bloku.
V průběhu devadesátých let se podpora plného členství pohybovala okolo 80% obyvatelstva a podpora umístění jednotek Aliance na území Albánie kolem 70%.) Prioritou všech postkomunistických vlád a hlav státu se stalo co nejrychlejší plnoprávné členství v NATO.
Nový prezident Alfred Moisiu (od 2002), bývalý armádní velitel, který své vzdělání získal jak v ruských tak v euroatlantických vojenských akademiích, vytyčil přistoupení k Severoatlantické alianci jako jeden z nejdůležitějších cílů země a potvrdil tak stávající zahraničně-politickou orientaci země.
I přes autoritářské sklony premiérů si všechny albánské vlády od pádu komunismu uvědomovaly geostrategickou významnost Albánie v regionu, neusilovaly o revizi hranic na základě albánské národní otázky a snažily se navázat co nejužší vztahy jak s členskými státy NATO, tak se sousedními státy.
Albánie, jakkoliv nejvíce opomíjená země v Evropě, se tak i svým přičiněním stala základním pilířem Severoatlantické aliance na Balkáně. Ve světle kosovského konfliktu tak může být pro Českou republiku vzorem a inspirací pro další spolupráci s euroatlantickými strukturami.
Další analýzy a komentáře čtěte na natoaktual.cz ZDE
Opomíjená Albánie, balkánský pilíř
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}
{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}
{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí
Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...
V Břeclavi na chlapce spadla branka, na následky zranění zemřel
V Břeclavi ve středu v podvečer po úrazu na hřišti zemřel dvanáctiletý chlapec. Policie okolnosti...
Řidič Porsche srazil ve Vysočanech ženu s kočárkem, ta utrpěla vážná zranění
V pražských Vysočanech sjel řidič automobilu ze silnice a srazil ženu s kočárkem. Podle mluvčího...
Školák měl v osmi letech dvě mrtvice. Nemocných dětí od covidu přibývá
Premium Netušili jsme, že mrtvici mohou dostat i děti, říkají rodiče těch, které to zažily. Některé dokonce...
Silný vítr komplikuje dopravu. Z Havlíčkova Brodu nejezdí vlaky na dvou tratích
Silný vítr potrápil hlavně řidiče na Pardubicku. Z důvodu pádu několika stromů museli policisté...