Obhájce bývalého velitele jugoslávské armády Dragoljuba Ojdaniče, obviněného z válečných zločinů, požádal soud, aby přiměl NATO a čtrnáct zemí k poskytnutí záznamů rozhovorů, které vedl obviněný nebo které se ho týkaly, a to v období leden-červen 1999. Ojdanić žádá informace od Belgie, Kanady, Francie, Německa,
Řecka, Maďarska, Itálie, Islandu, Nizozemska, Lucemburska, Polska, Británie, USA a také od České republiky.
Doposud žádný právník u soudu takový požadavek nevznesl a spokojil se s tvrzením, že takové důkazy podléhají utajení.
Obhájce bývalého generála Peter Robinson vysvětlil, že "mimořádnou žádost" jeho klienta lze ospravedlnit jeho nevinou.
"Generál Ojdanić nikdy neplánoval válečné zločiny, nepodněcoval k nim, nenařizoval je, ani k nim nijak nenapomáhal. Nikdy nevyháněl Albánce z Kosova. Jeho rozkazy zněly ve smyslu vyhnout se válečným zločinům," řekl Robinson. "Potřebujeme tyto důkazy v procesu, abychom to mohli dokázat."
Třiašedesátiletý Ojdanić čelí pěti bodům obvinění ze zločinů proti lidskosti a porušení válečných práv a zvyklostí za to, že se v roce 1999 údajně podílel na zločinném plánu vraždění a vyhánění Albánců z Kosova. Sám tvrdí, že je nevinen.
Americký advokát Cliffton Johnson žádal, aby se slyšení až do pátku konala za zavřenými dveřmi, protože se diskuse o žádosti obhajoby nevyhnutelně budou týkat věcí, jež souvisejí s národní bezpečností. Tohoto argumentu užívaly země NATO, které odmítaly poskytnout žádané dokumenty.
Soudci požadavek na jednání za zavřenými dveřmi odmítli a uvedli, že bude pro veřejnost zavřeno jen v případě, že by vzniklo nebezpečí ohrožení národní bezpečnosti. Robinson poukázal na to, že USA by svoje záznamy telefonických rozhovorů mohly zveřejnit, kdyby chtěly, stejně jako jejich ministr zahraničí Colin Powell nechal v OSN před invazí do Iráku přehrát záznamy rozhovorů důstojníků Saddáma Husajna.
Právníci z Kanady, Nizozemska a Británie označili žádost obhajoby za irelevantní a za nebezpečný precedens a poukázali na možnost ohrožení národní bezpečnosti.
Válka v Kosovu (1998-99) si vyžádala téměř 10.000 lidských životů a vyhnala z domovů 800.000 Albánců.
