Bojová zóna Vardak. Před nepřítelem máme respekt, tvrdí vojáci

Zhruba za měsíc odletí 59 českých vojáků na zcela novou misi do afghánské provincie Vardak. V jedné z pěti nejnebezpečnějších oblastí země budou v boji radit afghánským velitelům a pomáhat jim s plánováním operací.

"Samozřejmě, je to bojová zóna, zranění i smrt tu hrozí," říká Pavel Váverka, který s ostatními členy jednotky právě dokončuje přípravy před misí ve vojenském prostoru Libavá.

Instruktoři BIS trénují speciální jednotku na další misi

Přesuny, plánování bojových akcí i přivolání letecké podpory nebo palba z minometů. To vše ještě dolaďují a procvičují vojáci, které čeká šestiměsíční působení v provincii Vardak.

Na území, které protíná klíčová strategická "Highway 1" mezi metropolí Kábulem a jihoafghánským Kandahárem, jsou útoky povstalců na denním pořádku. Provincie patří mezi nejrizikovější zóny v zemi, ale Češi zde nejsou žádnými nováčky.

Už dva roky zde působí padesátičlenný výcvikový tým. Jednotce složené hlavně z odborníků na výcvik, střelbu, taktiku a plánování sami vojáci přezdívají "omeleta". To kvůli anglické zkratce pro poradní a výcvikový tým - OMLT (Operational Mentoring and Liaison Team). Malé týmy českých mentorů jsou ve Vardaku s afghánskými vojáky prakticky neustále. V nehostinných odlehlých oblastech s nimi sdílejí nepohodlí provizorních úkrytů v drsných podmínkách afghánských hor. Pomáhají Afghánistánu vychovávat jeho vlastní vojáky a dohlížejí na ně přímo v boji.

Nová jednotka MAT (Mentoring Advisory Team) už ale bude mít trochu jiné úkoly. "Soustředíme se na plánování a řízení operací. Budeme radit a pomáhat velitelskému štábu jejich pěšího praporu. Každopádně v případě operací většího rozsahu půjdeme s nimi a budeme se věnovat řízení celé akce," konstatuje Váverka.

Cíl je jasný. Afghánští velitelé se musí naučit samostatně naplánovat a řídit protipovstalecké operace, udržet si pak získané pozice v oblasti a umět manévrovat se svými jednotkami v terénu. Čeští mentoři budou působit u jednotky, která má na starost ochranu asi padesátikilometrového úseku životně důležité dopravní tepny z Kábulu do Kandaháru.

Neklidný Vardak

Leží na středovýchodě Afghánistánu, poblíž metropole Kábulu. V oblasti žije přes půl milionu lidí, většinovou populaci tvoří paštunské kmeny. Provincie je považována za neklidnou. Ještě v roce 2008 byla z velké části pod kontrolou povstalců Talibanu. Ačkoliv se bezpečnostní situace zlepšila, stále má několik okresů této oblasti nálepku nebezpečných zón. Ozbrojenci pravidelně útočí na jednotky mezinárodních sil, časté jsou výbuchy nastražených náloží u silnic. V oblasti působí dva roky i český výcvikový a poradní tým.
V květnu 2011 ve Vardaku zahynul rotmistr Robert Vyroubal. Při přesunu nedaleko vesnice Salar explodovala pod jeho vozidlem nástražná nálož. Při útoku zemřel také afghánský tlumočník a dva další čeští vojáci byli zraněni.

Nebude to procházka růžovým sadem. V oblasti se pohybují povstalecké skupiny Talibanu a snadné to vždy nebude ani se samotnými afghánskými vojáky. Roli v tom hrají i historické souvislosti a vztahy afghánských velitelů na různých úrovních.

Ty bývají velmi propletené. Obecně u afghánské armády není nijak výjimečná situace, kdy například velitel může být národností Uzbek, jeho zástupce patří k paštunským kmenům a další člen štábu jednotky je zase bývalý mudžáhedín a všichni v minulosti různě bojovali společně proti někomu i proti sobě navzájem.

Podle velitele první jednotky MAT Jana Zezuly ale do mise odjíždějí zkušení vojáci. Drtivá většina už působila v sousední provincii Lógar a znají zvyklosti i chování místních. Příprava navíc probíhala prakticky celý rok. "Každého jednotlivého vojáka jsem si pečlivě vybíral. Na úkoly jsou dobře připravení," říká.

Připouští ale, že situace se může v oblasti dramaticky vyvíjet, především v souvislosti s plánovaným stahováním amerických jednotek.

"Mám respekt k povstalcům, proti kterým se bojuje. Jsou schopni daleko lépe vnímat tamější prostor, jsou schopní díky minimální jazykové bariéře, pokud to nejsou zrovna bojovníci z Arábie, s obyvatelstvem součinit a pro nás i afghánskou armádu je místní obyvatelstvo klíčem k úspěchu," tvrdí.

Zcela zásadní je podle něj proto udržet bezpečnostní situaci na takové úrovni, aby obyčejní lidé byli ochotni akceptovat afghánskou armádu a policii za své. "Jakmile poznají, že tyhle složky jsou jim schopné zajistit bezpečnost v jejich konkrétních vesnicích i na cestách, které využívají, uspějeme i my," vysvětluje Zezula.

Povstalci ale nejsou hloupí, připouští. Ostatně v guerillové válce je pravidlem, že povstalci mají vždy určitý náskok v improvizaci. "Zásadně zlepšují svou taktiku, jsou schopni velmi promyšleným způsobem vést útoky, umí odpozorovat naše návyky, naše postupy a jsou schopni se na připravit a reagovat proti nim tak, že to mnohdy může překvapit," vypočítává Zezula.

Upozorňuje ale, že na druhou stranu afghánské vládní síly za několik let udělaly obrovský kus práce, i když to tak na první pohled hned nemusí vypadat. "Umí tomu čelit. Důkazem je, že povstalci musí své útoky daleko více promýšlet," dodává.