Za Česko do Madridu odletěl premiér Petr Fiala, ministryně obrany Jana Černochová a ministr zahraničí Jan Lipavský. Prezident Miloš Zeman se tentokrát nezúčastní, nicméně s Fialou na pondělním setkání probrali priority české delegace. „Je to velmi důležitý summit, který se odehrává ve zlomové době,“ podotkl před odletem premiér.
Podle Fialy bude NATO v první řadě pokračovat ve vojenské pomoci Ukrajině. Alianční lídři se mají na summitu shodnout na balíku dlouhodobé pomoci pro Kyjev. „Podpora Ukrajiny je jediná možnost, jak zastavit ruskou agresi,“ zopakoval Fiala.
Revoluce v bezpečnostních vztazích podle bezpečnostních analytiků volá po jasné reakci aliance na hrozbu válečného konfliktu s Ruskem, případně jadernou válku. „Je nutné, aby NATO reagovalo na větší hrozby, které lze očekávat,“ myslí si bezpečnostní expert z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Miroslav Mareš.
Pohotovostní jednotky NATO zvýší stav na 300 tisíc vojáků, oznámil Stoltenberg |
„Jako základní výzvu vidím potřebu reakce aliance na hrozbu konvenční, případně jaderné války, protože předchozí koncepce NATO se dívaly trochu do minulosti. Minulá koncepce ani neobsahovala reakci na hybridní válku, která pak přišla v polovině druhé dekády na Ukrajině, kdy Rusko obsadilo a anektovalo část jejího území,“ upozorňuje Mareš.
Černochová redakci iDNES.cz potvrdila, že delegace členských zemí se budou výše zmíněnými tématy na summitu zabývat. „Budeme řešit nejen jadernou politiku, ale i nová rizika, a to hybridní hrozby a vesmír,“ uvedla.
„NATO nepochybně přestává brát v potaz závazky plynoucí ze společných ujednání, jelikož je Rusko svou agresí vůči Ukrajině flagrantně porušilo,“ podotýká bezpečnostní expert z vysoké školy Ambis Tomáš Šmíd.
Prioritou je posílení východního křídla
NATO má velké plány, minimálně co se týče východního křídla aliance, jehož posílení je nyní prioritou společenství. Šéf NATO Jens Stoltenberg v pondělí oznámil, že pakt transformuje Síly rychlé reakce a počet vojáků stoupne z nynějších zhruba 40 tisíc na výrazně přes 300 tisíc.
Česká republika má dle Černochové v pohotovosti Síly rychlé reakce v počtu asi 600 českých vojáků. Podle ministryně je armáda připravena na navýšení. Na konci srpna by podle ní mohly být síly v plném počtu, jak si resort obrany představuje. Kolik vojáků bude tvořit finální číslo, neřekla.
„Vylepšíme naši předsunutou obranu. Posílíme naše bojové skupiny ve východní části aliance až na úroveň brigád,“ slíbil Stoltenberg. Pobaltské republiky dlouhodobě volají po stálé vojenské přítomnosti spojenců na svém území. Až dosud se zde alianční jednotky střídaly a do pravidelné rotace je zapojena i česká armáda.
Téma je dle vládní delegace i českou prioritou. „Podporujeme silnou a dlouhodobou vojenskou přítomnost na východním křídle aliance,“ uvedl Fiala. „Zejména tam, kde jsme důležitým členem aliančního týmu. Čeští vojáci působí v Litvě a v Lotyšsku a zároveň Česko vede nově zřízené uskupení na Slovensku,“ připomněl Lipavský.
„Aliance se bude více soustředit na air policing (radarový dohled a průzkum vzdušného prostoru, jehož hlavním cílem je zajištění bezpečnosti dané oblasti, pozn. red.), také na posílení protivzdušné a protiraketové obrany,“ uvedl expert Šmíd.
Velkou roli v posílení východního křídla aliance by mohli hrát i noví členové. „Přistoupení Finska a Švédska do NATO by významně omezilo ruské vojenské aktivity v Baltském moři v případě konfliktu,“ dodává bezpečnostní analytik Univerzity obrany Richard Stojar. Jejich snahy ale zatím bojkotuje Turecko. Česko naopak jejich přijetí silně podporuje.
Velké armádní nákupy
Mnohé země nečekají na společné plány a z vlastní iniciativy posilují své armády, které pak mohou být zapojeny v rámci aliance. Polsko, Slovensko, pobaltské státy ale i Česká republika navíc poskytly část svých starších sovětských či ruských zbraňových systémů ukrajinské armádě, což ještě urychlí nákup nové techniky.
„Naše zásoby zbraňových systémů ze sovětské éry se nicméně tenčí a bude je potřeba doplnit,“ řekl Fiala minulý týden po schůzce se generálním tajemníkem NATO. Česká vláda plánuje nakoupit například americké vrtulníky nebo německé tanky pro výstavbu těžké brigády.
Není kam utéct, vzkazuje odboj Rusům. Na jihu Ukrajiny sílí partyzánské akce |
„Obecně budou posilovány protivzdušné a protiraketové síly, letectvo a v řadě případů těžká obrněná technika v čele s tanky. To co nyní vidíme na bojišti na Ukrajině,“ podotýká Šmíd.
„Bezesporu největší akvizice vojenské techniky pozemních a vzdušných sil realizuje Polsko, které má ambici stát se vojenskou regionální mocností,“ poukazuje Stojar. Polskou armádu posílí 250 amerických tanků, osmdesát stíhaček nebo 24 tureckých bojových dronů.
Nakoupit bude třeba i munici. „Vize jsou takové, že Česko a další země navýší svůj rozpočet na obranu, což se projeví v první fázi doplněním stávajících skladů zásob. Ty jsou plné pro dobu míru, ale v reálném konfliktu by došlo rychle k jejich vyčerpání,“ vysvětluje bezpečnostní expert Masarykovy univerzity Josef Kraus.
„Je nutné zásoby doplnit, aby v případě potřeby byla česká armáda schopna plnit bojové úkoly déle než v řádu dnů,“ dodává Kraus.
Válka na Ukrajině však odhalila nedostatečnou produkci zbrojovek na Západě. USA už poslaly na Ukrajinu 7 tisíc protitankových střel Javelin, tedy asi třetinu svých zásob. V současné době ale výrobce tyto střely produkuje tempem 2 100 kusů za rok.
Víc peněz na obranu dají i ti, co zatím nechtěli
K naplnění všech plánů bude ovšem zapotřebí vyšších výdajů na obranu. Bezpečnostní analytici očekávají, že země, které v alianci dávají dlouhodobě na obranu nejvyšší částky, v čele se Spojenými státy, zvýší na summitu tlak na ostatní, aby plnily své závazky.
„Dle mého se budou muset zvednout výdaje na obranu v řadě evropských zemí, Česko nevyjímaje,“ upozorňuje Šmíd. Vláda se ve svém programovém prohlášení zavázala, že do roku 2025 začne dávat na obranu 2 procenta HDP.
„Ujistíme své partnery, že plánuje zvýšit naše výdaje na obranu a dostát našeho závazku,“ slíbil před summitem Fiala. Vláda se snaží uspíšit splnění osm let starých závazků vůči NATO. Příští rok by resort obrany podle pracovního návrhu státního rozpočtu měl dostat o 21 miliard korun více než letos, celkem vláda plánuje vydat na obranu 110 miliard.
Ukrajina bojuje naši válku, další na řadě jsme my, říká polský poradce |
Česká republika loni skončila v porovnání obranných výdajů vzhledem k HDP mezi aliančními zeměmi sedmá od konce. Vládní delegace chce nicméně podle Černochové na summitu za Česko prosazovat zvyšování společného financování NATO.
Nejrazantněji z evropských zemí chce v reakci na ruskou invazi na Ukrajině zvýšit své obranné výdaje Polsko. „Upravíme obranný rozpočet na příští rok, budeme dávat na obranu 3 procenta našeho HDP,“ slíbil vicepremiér Jarosław Kaczyński.
