"Jsem přesvědčen, že NATO vzejde z tohoto summitu silnější než kdykoliv předtím," prohlásil Rasmussen na zvláštní tiskové konferenci v Bruselu, kde nastínil hlavní témata, kterými se budou představitelé osmadvacítky ve čtvrtek a v pátek zabývat.
Síly rychlé reakceJiž existující mnohonárodní jednotky NATO Response Force (NRF), připravené rychle zasahovat na různých místech ve světě. Jsou určeny pro operace v krizových situacích, pomáhají v boji proti terorismu, při evakuaci civilistů a slouží jako demonstrativní síly pro odražení agrese. Česká armáda pro NRF v minulosti pravidelně vyčleňovala protichemickou jednotku. Operačního nasazení o síle 25 tisíc vojáků jsou jednotky schopny od podzimu 2006. Na vzniku expedičních jednotek se členské státy NATO dohodly během pražského summitu v roce 2002. Částečně byly jednotky nasazeny v postižených oblastech po hurikánu Katrina ve Spojených státech nebo po zemětřesení v Pákistánu. |
NATO podle něj přijme nový akční plán a vybuduje speciální jednotky, které budou schopny okamžitého zásahu při ohrožení některé členské země. Hovoří se o několika málo dnech, ale i hodinách. Jejich součástí budou námořní, letecké i speciální síly. Konkrétní podoba zvláštních jednotek o síle několika tisíc vojáků ale podle Rasmussena vzejde až z dalších detailnějších vojenských jednání spojenců po summitu.
Nové zvláštní síly mají být jakýmsi rychle nasaditelným předvojem už existujících Sil rychlé reakce NATO.
Rasmussen zdůraznil, že Aliance nebude stavět takto vysoce připravené pohotovostní jednotky kvůli plánům na napadení jiné země, ale čistě z obranných důvodů. Nebezpečí a různé krize jsou totiž podle jeho slov stále aktuálnější a viditelnější a základní podstatou Aliance je chránit její občany a teritorium.
"Na východě Rusko zbaběle zasahuje na Ukrajině, na jihu vidíme rostoucí nestabilitu, vzestup extremismu, a sektářských střetů. Tyto krize se mohou vyvíjet nečekaně a mohou různými způsoby ovlivňovat naši bezpečnost," uvedl.
Opatření kvůli Rusku
Na summitu podle Rasmussena spojenci rozhodnou o dalších krocích, jak ujistit členské země na východní hranici, že jsou ostatní připraveni je v případě ohrožení bránit. Jde především o pobaltské země, Polsko či Rumunsko, které ve světle ukrajinské krize mají obavy z dalšího postupu Ruska.
"Od konce studené války jsme věnovali mnoho času a investovali hodně úsilí do vytvoření konstruktivního partnerství s Ruskem," uvedl Rasmussen. Aliance se však nyní podle něj musí začít vyrovnávat s tím, že Rusko bere Alianci za protivníka a nikoliv partnera. Ačkoliv silné partnerství s Ruskem je v zájmu euroatlantické bezpečnosti.
"Vidíme to v ruských vojenských dokumentech, slyšíme z prohlášení ruských představitelů... Nemůžeme si dovolit být naivní a mít iluze. Čelíme realitě, že nás Rusko pokládá za protivníka a této situaci se musíme přizpůsobit," řekl Rasmussen.
Nové expediční jednotkyNové expediční jednotky mají čítat zhruba 10 tisíc vojáků a jejich úkolem bude vojensky podpořit východní část aliančního území. Má jít o jakýsi předvoj Sil rychlé reakce. Ty je NATO schopné nasadit v řádu dní, nové zvláštní síly by mohly reagovat v řádu hodin. Jednotky povede Velká Británie a spolu s ní do nich přispěje nejméně pětice dalších států – trojice pobaltských zemí, Nizozemsko a Norsko. Zájem podílet se má také Kanada. Nová alianční síla se bude skládat z pozemních, vzdušných i námořních sil, bude velmi často cvičit a bude neustále připravena k zapojení do boje. |
Aliance kvůli tomu ve Walesu přijme pohotovostní akční plán, jehož cílem je jednat rychle v tomto zcela novém bezpečnostním prostředí v Evropě. "Znamená to viditelnější přítomnost NATO na východě na tak dlouho, jak to bude potřeba," naznačil šéf Aliance. Kolik vojáků, kolik nových předsunutých základen a kde je spojenci rozmístí, však zatím neupřesnil. Ve Walesu prý půjde o politickou vůli, detaily dořeší později vojenští experti.
Nejdůležitějším cílem plánu má být odstrašující efekt. "Každý potenciální agresor musí vědět, že když začne uvažovat o útoku na spojeneckou zemi, utká se nejen s její armádou, ale také s jednotkami NATO. Že jsme jako spojenci připraveni velmi rychle reagovat," dodal.
K tomu by měly sloužit právě jakési předsunuté pohotovostní základny a sklady s vybavením a výzbrojí. V praxi zvláštní síly nebudou muset zdlouhavě "balit" na cestu. Potřebné vybavení a zásoby budou mít připravené na místě. "Budou cestovat na lehko, ale udeří tvrdě," konstatoval Rasmussen.
Ukrajina má šanci
Rasmussen na dotazy novinářů znovu vysvětlil postoj Aliance vůči novým snahám ukrajinské vlády ucházet o členství v NATO. Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk v pátek oznámil, že vláda předloží parlamentu návrh zákona, který by měl zrušit ustanovení zakazující ukrajinskému států členství v bezpečnostních paktech. Ukrajinská vláda už znění podle agentur schválila. Spojenci podle Rasmussena takové rozhodnutí budou respektovat.
Šéf Aliance zopakoval, že spojenci už jednou ochotu Ukrajinu přijmout vyjádřili na summitu před šesti lety v Bukurešti. Kyjev však poté "nastoupil jinou cestu". Pokud by se ale rozhodl změnit kurs a vyjádřil ochotu stát se členem Aliance, je podle Rasmussena NATO připraveno zahájit s ním diskusi.
Rasmussen podotkl, že na summitu ve Walesu dorazí také ukrajinský prezident Petro Porošenko. Spojenci mu mají vyjádřit svou podporu a schválit konkrétní kroky, které Ukrajině pomohou.
Podle Charlese Kupchana z vlivné americké Rady pro zahraniční vztahy půjde ve Walesu hlavně o to, jaké jsou možnosti materiální a humanitární pomoci Ukrajině. "Budeme projednávat modernizaci, výcvik a posílení kybernetické obrany Ukrajiny. Jinými slovy se v této těžké chvíli budeme snažit pomoci Ukrajině, aby obstála jako stabilní demokracie," prohlásil Kupchan.
