K překonání hranice 30 tisíc hodin došlo při středečním cvičném letu dvojice strojů. Letci sami považují dosažení takového náletu s pouhými čtrnácti letouny a během patnácti let za významný mezník.
„Nemá konkurenci mezi ostatními uživateli letounů gripen. Je to výborná známka spolehlivosti a zároveň svědčí o vysoké erudovanosti personálu, bez kterého bychom tohoto výsledku jistě nedosáhli,“ řekl velitel 211. taktické letky a jeden z nejzkušenějších pilotů Michal Daněk. Ten sám má v gripenech nalétáno 1 900 hodin.
K milníku českým letcům na dálku blahopřál i výrobce letounů - švédský Saab. Stroje Gripen mají ve výzbroji kromě Švédska ještě Maďarsko, Thajsko, Jihoafrická republika a nově Brazílie. Jeden stroj používá k výcviku také Británie.
Česká republika má celkem 14 letounů (12 jednomístných a 2 dvojmístné) v pronájmu už od roku 2005.
Už letí! Před patnácti lety ovládly české nebe švédské gripeny |
Prvních šest nových strojů tehdy přistálo na základně v Čáslav 18. dubna a od července poté už nahradily v ochraně vzdušného prostoru Česka letité a dosluhují letouny sovětské výroby MiG-21. Letouny Gripen je vyzbrojena právě 211. letka, která zároveň patří do elitního klubu tygřích letek NATO.
Letka má zhruba 170 lidí. Dvě třetiny tvoří technický personál, zbytek členové štábu a piloti. Ti jsou rozřazeni do tří pilotních rojů. Většina pilotů má nalétáno více než 1 000 hodin. Ročně na každého připadá zhruba 120 hodin. Flotila gripenů v českých barvách tak ročně dohromady stráví ve vzduchu až 2 tisíc hodin.
Kromě nepřetržité pohotovosti při ochraně českého vzdušného prostoru a v rámci systému NATO má letka s gripeny za sebou také šest zahraničních misí. Třikrát střežili Češi vzdušný prostor pobaltských republik a třikrát nebe nad Islandem.
Za patnáct let bylo ve Švédsku přeškoleno 35 pilotů a více než 110 techniků. K zatím poslednímu přeškolení, nových čtyř pilotů a pěti techniků došlo v první polovině letošního roku. Přestože se může zdát, že práce leteckého technika je výsadou mužů, v řadách technického personálu 211. letky jsou i ženy.
Shodou okolností se právě ze Švédska před pár dny vrátila skupina pilotů se čtyřmi gripeny. Tři piloti tam nově absolvovali výcvik pro doplňování paliva za letu, nutný například pro účast na spojeneckých cvičeních a pro nasazení v zahraničních operacích.
Tankování za letu trénovali se švédským tankerem C-130 Herkules. Samotný manévr přitom patří mezi složité operace a od pilota vyžaduje preciznost a přesnost. Je nutné si uvědomit, že tanker letí rychlostí přes 500 km/h a hrana takzvaného koše tankovací hadice, ke které se pilot musí připojit, je v kritickém okamžiku jen zhruba 20 až 30 centimetrů od kabiny.
Rituál stíhače. V kokpitu jsem jen pilot, říká nový velitel elitní základny |
Lety probíhaly nad pevninou i nad mořem z letecké základny F17 Ronneby. Právě kvůli výcviku nad mořem i množství jezer, kterými je Švédsko protkané, musí piloti při letech nad větší vodní hladinou používat speciální neoprenový oděv, který zabraňuje rychlému podchlazení v případě pádu do vody.
Samotné letouny také za patnáct prošly postupnou modernizací. Týkala se především softwaru, instalace jednotek datového systému nebo systému pro utajenou komunikaci.
Letoun byl také dovybaven speciálním průzkumným podvěšeným kontejnerem LDP (Laser Designator Pod), který umožňuje identifikaci a zaměření vzdušných i pozemních cílů na větší vzdálenosti. Upraveny byly také kabiny pro používání brýlí nočního vidění.