Americká divize Land & Armaments britské společnosti BAE Systems oznámila odstoupení z výběrového řízení v úterý.
Jako důvod zástupci firmy uvedli, že společnost nemá kapacity na přípravu dostatečně kvalitní nabídky, která by vyhověla všem podmínkám armády.
"Ministerstvo obrany vzalo informaci na vědomí a oceňuje seriózní jednání společnosti, která oznámila své rozhodnutí s dostatečným předstihem," uvedl mluvčí ministra obrany Andrej Čírtek.
Ve výběrovém řízení na historicky největší zbrojní zakázku v české armádě tak zůstávají tři firmy.
Finská společnost Patria Vehicles nabízí transportér AMV, německá Rheinmetall Landsysteme vozidlo Marder a rakouské konsorcium Steyr-Daimler-Puch obrněný transportér Pandur. Původně se do výběrového řízení letos v květnu přihlásilo 46 společností.
Do druhého kola tendru v srpnu postoupili čtyři výrobci včetně BAE Systems. Ministerstvo obrany je vyzvalo, aby do 14. listopadu 2005 předložili už zcela konkrétní nabídku.
Ještě před tím však musejí předvést, že nabízené vozy splňují požadované technické parametry. Vítěz tendru má být znám do února příštího roku. "Armáda bude transportéry v říjnu testovat ve Vyškově," konstatoval Čírtek.
"Ótéčka" půjdou do důchodu
Armáda chce celkem nakoupit 200 obrněných transportérů. Nové transportéry nahradí zastaralé typy OT-64, které vojsku slouží od druhé poloviny šedesátých let. Armáda jich vlastní několik stovek, drtivá většina z nich ale už nefunguje.
Smlouva by měla být podepsána přibližně za rok. Armáda se zaváže ke koupi 199 obrněnců a na dalších 35 získá předkupní právo.
Cena za dodávky strojů by měla přesáhnou 20 miliard korun. Bude to největší zbrojní zakázka v historii české armády.
První třicítku strojů by armáda chtěla mít do roku 2007. Dodávka potrvá čtyři až pět let, vojáci by tak měli dostat všechny transportéry nejpozději v roce 2012. V plánu je pět základních verzí, na které se budou montovat různé nástavby.
Hlavními kritérii výběrového řízení bude podle ministerstva cena, podvozek s náhonem na osm kol, snadná přeprava vzduchem a schopnost firmy zajistit offsetové programy, tedy zpětné investice, ve výši 100 procent ceny zakázky.
