Vláda v rámci hledání posil pro misi NATO v Afghánistánu navrhla vyslat dalších 40 vojenských specialistů se dvěma radary Arthur a 15 vojenských policistů, kteří by se podíleli na výcviku afghánských bezpečnostních složek.
Konečné rozhodnutí budou mít poslanci a senátoři. Předseda výboru pro obranu Jan Vidím (ODS) uvedl, že sněmovna jako celek návrhu nakloněna zřejmě nebude.
Proti dalšímu posilování české přítomnosti v Afghánistánu se už ohradila ČSSD i KSČM. Vidím bude navzdory tomu navrhovat, aby sněmovna vládní žádost schválila.
S návrhem přišel ministr obrany Martin Barták loni v prosinci v reakci na příslib vyslání 30 tisíc amerických a dalších sedmi tisíc z ostatních členských a partnerských zemí NATO. Posílení české mise zdůvodnil novou strategií NATO, podle níž by zvýšení počtu vojáků mělo přispět ke stabilizaci situace a změně působení spojeneckých armád z vedoucího na podpůrné.
RADIOLOKÁTOR ARTHURRadiolokátor Arthur (ARTillery HUnting Radar) umí zachytit dělostřelecký projektil až na vzdálenost 40 kilometrů a během několika sekund určit místo, ze kterého byl vypálen a kam dopadne. Radar určuje také postavení minometů, dělostřeleckých raketometů, případně sleduje některé další cíle, včetně nízko letících vrtulníků a letounů. Speciální verze pro českou armádu je na podvozku nákladního automobilu Tatra 815. Armáda má v současnosti 3 kusy. Armáda chtěla jednotku s radarem nasadit už v loňském roce. Radar měl chránit letiště v nebezpečném Kandaháru. Britské velení ale později do Prahy vzkázalo, že si ochranu zajistí samo. |
Alianci chybí až 120 výcvikových týmů pro afghánské bezpečnostní složky. Jejich vycvičení je přitom zcela klíčové pro další vývoj v zemi a postupný odchod zahraničních vojáků. "Tento rok je pro Afghánistán zlomový a klíčový," řekl ministr. Náklady na posílení českého kontingentu se odhadují na 172 milionů korun, dalších 13 milionů by stála nutná úprava radarů.
Šéf branného výboru Vidím byl prý návrhem vlády zklamaný, očekával masivnější nasazení vojáků i techniky, třeba bitevníků L-159. Podle Antonína Sedi (ČSSD) však je současný český kontingent v Afghánistánu poměrně rozsáhlý. Seďa poukazoval třeba na to, že radary by se měly do země dostat až v posledním čtvrtletí letošního roku.
Parlament schválil pro letošní rok nasazení až 535 českých vojáků v Afghánistánu. Většina z nich působí v provinčním rekonstrukčním týmu v provincii Lógar. Nově od ledna v provincii Paktika působí čeští letci se třemi transportními vrtulníky.
