Aznar při krátké navštěvě Řecka v rámci své cesty po členských zemích "patnáctky" jednal s řeckým premiérem Kostasem Simitisem.
Španělský premiér věří, že Řecko i Turecko brzy najsou společnou řeč, aby zástupci zemí "patnáctky" mohli na summitu Evropské unie v Seville 21. a 22. června dosáhnout konečné dohody.
Atény odmítají takzvaný ankarský dokument, který je kompromisní a zohledňuje výhrady Turecka - člena NATO, ale ne EU - k evropské obraně. Unie a Severoatlantická aliance jej vypracovaly proto, aby Ankara přestala blokovat dohodu o využívání prostředků aliance pro operace EU.
Ankarský dokument potvrzuje souhlas Turecka s tímto použitím. Ankara nechce ani slyšet o nějakých úpravách tohoto dokumentu, Řecko zase trvá na jeho změnách.
Atény soudí, že stát, který není členem EU, byť by byl členem NATO, by neměl mít žádné slovo pokud jde o evropskou obranu.
"Nejsem optimista, ani pesimista, záludnosti tkví v detailech; spolupracujeme s cílem najít dobré řešení s ohledem na názory našich řeckých přátel," prohlásil Aznar.
Také Simitis řekl, že není "ani optimista, ani pesimista", a vyjádřil naději ve "společné řešení".
Mluvčí řecké vlády Christos Protopapas v pondělí řekl, že k cíle vede ještě notný kus cesty.
EU se v roce 2001 dohodla, že vybuduje síly rychlé reakce pro humanitární a mírové mise v krizových oblastech, které budou mít nejméně 60 tisíc mužů a budou akceschopné nejpozději v roce 2003.
Loni v prosinci na summitu v Laekenu vyhlásila operativnost těchto sil, které však bez možnosti používat společné prostředky NATO nebudou s to řešit vážnější krize. EU by tak zůstala jako dosud závislá v bezpečnostní otázce především na USA.
Španělský premiér věří, že Řecko i Turecko brzy najsou společnou řeč, aby zástupci zemí "patnáctky" mohli na summitu Evropské unie v Seville 21. a 22. června dosáhnout konečné dohody.
Atény odmítají takzvaný ankarský dokument, který je kompromisní a zohledňuje výhrady Turecka - člena NATO, ale ne EU - k evropské obraně. Unie a Severoatlantická aliance jej vypracovaly proto, aby Ankara přestala blokovat dohodu o využívání prostředků aliance pro operace EU.
Ankarský dokument potvrzuje souhlas Turecka s tímto použitím. Ankara nechce ani slyšet o nějakých úpravách tohoto dokumentu, Řecko zase trvá na jeho změnách.
Atény soudí, že stát, který není členem EU, byť by byl členem NATO, by neměl mít žádné slovo pokud jde o evropskou obranu.
"Nejsem optimista, ani pesimista, záludnosti tkví v detailech; spolupracujeme s cílem najít dobré řešení s ohledem na názory našich řeckých přátel," prohlásil Aznar.
Také Simitis řekl, že není "ani optimista, ani pesimista", a vyjádřil naději ve "společné řešení".
Mluvčí řecké vlády Christos Protopapas v pondělí řekl, že k cíle vede ještě notný kus cesty.
EU se v roce 2001 dohodla, že vybuduje síly rychlé reakce pro humanitární a mírové mise v krizových oblastech, které budou mít nejméně 60 tisíc mužů a budou akceschopné nejpozději v roce 2003.
Loni v prosinci na summitu v Laekenu vyhlásila operativnost těchto sil, které však bez možnosti používat společné prostředky NATO nebudou s to řešit vážnější krize. EU by tak zůstala jako dosud závislá v bezpečnostní otázce především na USA.
