"V Radě NATO (na úrovni velvyslanců) jsem diskutoval o Iráku a o iráckých zbraních hromadného ničení," řekl. Debata se podle něho stočila také na nedávnou cestu amerického viceprezidenta Dicka Cheneyho po Blízkém východu.
"Byly to důvěrné informace. Obecně lze uvést, že se diskuse týkala aktivit iráckého režimu, jejichž cílem je získat zbraně hromadného ničení," podotkl Armitage.
Na otázku, zda se hovořilo o možné operaci proti Iráku, odpověděl záporně.
Odmítání Bagdádu vpustit znovu do země zbrojní inspektory považují USA za možný důvod pro vojenskou operaci proti Iráku a pro svržení režimu prezidenta Saddáma Husajna, který obviňují, že se snaží vyvíjet zbraně hromadného ničení. Mezinárodní zbrojní inspektoři nejsou v Iráku od prosince roku 1998.
"Byly to důvěrné informace. Obecně lze uvést, že se diskuse týkala aktivit iráckého režimu, jejichž cílem je získat zbraně hromadného ničení," podotkl Armitage.
Na otázku, zda se hovořilo o možné operaci proti Iráku, odpověděl záporně.
Odmítání Bagdádu vpustit znovu do země zbrojní inspektory považují USA za možný důvod pro vojenskou operaci proti Iráku a pro svržení režimu prezidenta Saddáma Husajna, který obviňují, že se snaží vyvíjet zbraně hromadného ničení. Mezinárodní zbrojní inspektoři nejsou v Iráku od prosince roku 1998.
