Zveřejnění karikatur islámského proroka Mohameda v evropském tisku vyvolalo desítky demonstrací po celém Afghánistánu.
Dav asi tří set demonstrantů v úterý zaútočil nejprve kameny na základnu provinčního rekonstrukčního týmu ve městě Majmaní na severu Afghánistánu, kde v rámci mírové mise NATO působí i norští vojáci.
Demonstranti se pokusili vniknout do základny, vojáci se proto pokusili dav rozehnat slzným plynem. Dav poté vypálil sousední prázdnou vládní budovu a poté zaútočil střelbou a granáty na základnu rekonstrukčního týmu.
Během útoků bylo zraněno pět norských vojáků, konstatovala ve speciální zprávě tisková služba NATO. Během útoků shořela dvě vojenská vozidla a strážní stanoviště.
OSN z města odvolala z Majmaní svůj personál a do města aliance vyslala okamžitě speciální zásahové jednotky. Afghánská policie během nepokojů ve městě nejméně čtyři útočníky zastřelila.
Demonstrace se nevyhnuly ani Čechům
Demonstrace se nevyhnuly ani severnímu Afghánistánu, kde společně s Dány a Němci slouží čtyři desítky českých vojáků. Radikálové ve městě Fayzabád v neděli spálili dánskou vlajku a chystali se zaútočit na alianční jednotky ISAF.
"Násilí zabránila místní policie," citovala ČTK Jana Pejška z ministerstva obrany.
"Demonstrace se zúčastnilo kolem 2000 lidí. Otočila se proti jednotkám ISAF a místní duchovní začali popuzovat místní obyvatele proti přítomnosti jednotek v Afghánistánu," uvedl.
Demonstranti se podle něj nakonec rozešli. "U české jednotky zatím nebylo nutné přijímat zvýšená bezpečnostní opatření," uvedl Pejšek. Všichni čeští vojáci jsou podle něj v pořádku.
NATO vojáky z Afghánistánu nestáhne
Norská ministryně obrany Anne-Grete Strömová Erichsenová podle ČTK situaci v Afghánistánu označila za "velmi vážnou", ale ujistila, že Norsko bude nadále mírovou misi v této asijské zemi podporovat.
Mluvčí NATO James Appathurai vyloučil, že by aliance kvůli nepokojům změnila své plány v Afghánistánu. V příštích měsících tak do země vyšle dalších 6 tisíc vojáků pro rozšíření mírové mise ISAF na jih a západ země.
"Země aliance vyjádřily solidaritu se státy, jejichž ambasády skončily v plamenech. Opakujeme, že svoboda vyjádřit vlastní názor je věcí, která je nám drahá a nesmí být zpochybněna. To ale neznamená, že bychom se měli chovat nezodpovědně a nepoužívat zdravý rozum," uvedl český velvyslanec při NATO Štefan Füle.
Nepokoje v Afghánistánu se podle něj dostaly na program úterního zasedání zemí NATO, které se účastní mise v Afghánistánu. "Věc se nás přímo dotýká. Násilí není odpovědí a mělo by přestat. Vyzýváme k dialogu a ke zklidnění situace," dodal.
Násilnosti vypukly i v dalších městech
Potyčky vypukly rovněž před dánskou ambasádou a před úřadem Světové banky v Kábulu a v západoafghánském městě Herát, kde podle agenturních zpráv protestovalo až tři tisíce lidí.
Demonstranti tam házeli kameny na vládní budovy a italskou vojenskou základnu. Bouře proti kresbám, které už loni v září jako první otiskl dánský list Jyllands-Posten, se konají už řadu dní v celém muslimském světě. Muslimové jejich zveřejnění považují za urážku proroka a svého náboženského cítění.
"Jde o příznak střetu civilizací s odlišnými hodnotami. Západní společenství i při vědomí tolerance k jiným náboženstvím musí bránit svou svobodu slova, která je jedním ze základních pilířů společnosti," konstatoval historik Vladimír Nálevka z Univerzity Karlovy v Praze.
Euroatlantické společenství by podle něj rozhodně nemělo ustupovat hrozbám. "Když si uvědomíme, kolik vtipů existuje třeba o rabínech a také nejde o urážku náboženství. Bouře nevole a násilí jsou důkazem nezralosti muslimského světa," dodal.
