Skupina zadržených je podezřelá ze zabití 117 afghánských a zahraničních vojáků. Jde většinou o zahraniční bojovníky různé národnosti napojené na al-Káidu. Jsou ve vězení nedaleko letecké základny Bagrám v provincii Parván.
Ta byla hlavní americkou věznicí do doby, než ji Američané předali do rukou afghánských úřadů s příslibem, že zadržení budou stíháni podle afghánského práva. Jejich případy měla přezkoumat zvláštní afghánská komise a generální prokurátor.
"Propuštění těchto zadržených je významným krokem zpět pro Afghánistán jako právní stát," uvádí se v oficiálním prohlášení velení amerických sil v Afghánistánu. Američané prý předali komisi všechny informace a důkazy o každém ze zadržovaných. Podle amerického velení jde přitom o velmi nebezpečné osoby, které se podílely především na výrobě improvizovaných výbušných zařízení.
Nebezpečí i pro české vojáky
Američané varují, že se po propuštění s největší pravděpodobností znovu zapojí do boje, stejně jako desítky dalších z celkem 650 vězňů, které afghánská zvláštní komise propustila v uplynulém roce. "Kvůli jejich propuštění máme legitimní obavy o životy koaličních vojáků a afghánských bezpečnostních sil," uvedlo velení amerických sil.
Češi hlídají strategický Bagrám. Chrání tisíce vojáků i letouny |
Nebezpečí mohou propuštění představovat i pro české vojáky, kteří zajišťují ochranu právě základny v Bagrámu. Jednotka, jejíž jádro tvoří vojáci ze 73. tankového praporu z Přáslavic, má na starost ochranu jedné z nejdůležitějších spojeneckých základen s letištěm v zemi i patnáctikilometrového pásu kolem ní.
Zodpovídají tak za bezpečnost bezmála čtyřiceti tisíc spojeneckých vojáků v klíčovém středisku pro celou logistickou podporu mise ISAF. Kromě toho také hlídkují v okolí společně s jednotkami Afghánské národní armády a vyhledávají skrýše se zbraněmi povstalců.
Podle Jana Šulce z Generálního štábu je bezpečnostní situace v Afghánistánu dlouhodobě nestabilní a zhoršená, to platí i pro oblast provincie Parván, kde čeští vojáci působí. "Situace v prostoru odpovědnosti našich vojáků je ve spolupráci s našimi aliančními partnery průběžně vyhodnocována a ve vztahu k případně zjištěným hrozbám a rizikům jsou vždy přijímána příslušná opatření. Tato opatření nelze s ohledem na operační bezpečnost konkretizovat do médií," uvedl Šulc.
Už před měsícem od propuštění vězňů zrazovali afghánského prezidenta Hamída Karzáího američtí senátoři. "Jsou příliš nebezpeční na to, abychom je mohli nechat jít," uvedl republikán Lindsey O. Graham.
Afghánci si však poradit nenechali. "Generální prokurátor nařídil propuštění 65 vězňů, protože nebyl shledán žádný usvědčující důkaz proti nim," citovala agentura Reuters mluvčího prokuratury Basíra Azízího. Případy zbylých vězňů jsou podle něj přezkoumávány.
Další prezidentský pohlavek
Mezinárodní koalice tak od afghánské vlády v čele s prezidentem Karzáím dostala další pomyslný "pohlavek". Administrativa prezidenta Baracka Obamy se už měsíce snaží na Karzího tlačit, aby podepsal bilaterální bezpečnostní smlouvu, která by umožnila americkým a potažmo i dalším zahraničním vojákům zůstat v Afghánistánu i po roce 2014. Smlouvu už odsouhlasila i takzvaná afghánská Velká rada, Karzáí však zatím odmítá připojit svůj podpis a klade další podmínky.
Smlouva s Washingtonem je navíc potřebným krokem pro podepsání obdobné dohody se Severoatlantickou aliancí. Ta plánuje po skončení stávající mise novou, která však bude podstatně menší a zaměřena výlučně na výcvik afghánských sil a jejich podporu.
Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen naznačil, že Karzáí "chce pravděpodobně přenechat podpis bezpečnostní smlouvy až svému nástupci", který by měl být zvolen v dubnu. Varoval, že bez smlouvy Afghánistánu "vyschnou" zahraniční finanční zdroje, například na udržení vládních bezpečnostních sil.
Jeden z vážných kandidátů na prezidentský post Abdulláh Abdulláh už předem slíbil, že pokud bude zvolen, smlouvu neprodleně podepíše. "Podpis je v zájmu Afghánistánu a dohoda by měla být podepsána raději dříve nežli později," prohlásil.
Současný prezident ale trvá na tom, že smlouvu nepodepíše v době, kdy probíhají mírová jednání s hnutím Taliban. "Pokud chtějí Spojené státy bezpečnostní dohodu, musí přistoupit na naše podmínky. Pokud ne, tak můžou kdykoliv odejít a Afghánci si tu poradí i bez cizinců," řekl Karzáí.
