Podle Cakirozera, který je členem opoziční Lidové republikánské strany (CHP), bylo koncem roku 2015 v tureckých věznicích 31 novinářů. Nyní jich je podle něj za mřížemi 145.
„Za prvních 11 měsíců letošního roku dostalo 74 novinářů tresty v souhrnné výši vyšší než 400 let,“ uvedl poslanec.
Podle turecké platformy pro nezávislou žurnalistiku P24 je v současné době v tureckém vězení nejméně 170 novinářů a pracovníků médií, kteří jsou buď ve vazbě, nebo si již odpykávají trest.
Turecká prokuratura obviňuje novináře, ale například i opoziční politiky, často z urážky prezidenta, ale také z podpory teroristické organizace. Podle ochránců lidských práv využívá režim tato obvinění k umlčení svých kritiků.
Z urážky prezidenta je obviněna například i novinářka Hasan Cemalová, zakládající členka platformy P24, a to za červencový sloupek na stránkách serveru T24. Cemalová se minulý týden před vyšetřujícím soudcem hájila tím, že její článek nikoho neurážel a že má právo na svobodu slova.
Tresty vynášejí turecké soudy nad kritiky režimu kvůli údajné „podpoře teroristické organizace“ či „teroristické propagandě“, a to kvůli vazbám na separatistickou Stranu kurdských pracujících (PKK) nebo na hnutí duchovního Fethullaha Gülena, který žije v USA a jehož prezident Recep Tayyip Erdogan dlouhodobě viní ze snahy svrhnout tureckou vládu.
Tažení vůči svým kritikům Erdoganova vláda zintenzivnila v létě 2016 po pokusu části armády o převrat, z něhož viní rovněž Gülenovo hnutí. Příznivce tohoto duchovního, i jen domnělé, turecká prokuratura obžalovává i jen na základě toho, že měli v mobilním telefonu aplikaci ByLock. Ta umožňuje posílání zakódovaných zpráv.
