Trestní řád říká, že lidé, kteří dostanou od vyšetřovatelů informace podléhající zákazu zveřejnění, je nesmějí nikomu dále poskytnout. Redakce ale dokument nezískala od policie, ale z jiného, neupřesněného zdroje. Proto na ni povinnost popsaná v konkrétním ustanovení trestního řádu nedopadá, a proto také nebylo možné za neuposlechnutí výzvy uložit pořádkovou pokutu.
Ústavní soudci ale zároveň připustili, že zpřístupnění plného znění usnesení o zahájení trestního stíhání či jiných podobných informací může vést k maření trestního řízení. Existuje například riziko ovlivnění svědeckých výpovědí.
Redakce také mohla zveřejněním usnesení porušit jiný zákaz či povinnost stanovenou zákonem. Policie konkrétně poukázala například na zákon o ochraně osobních údajů a údajnou nedůslednost redakční anonymizace textu usnesení.
"Měl-li tedy policejní orgán za to, že stěžovatelka se dopustila přestupku v souvislosti s publikací textu usnesení o zahájení trestního stíhání, mohl v této souvislosti pouze učinit podnět vůči Úřadu pro ochranu osobních údajů," stojí v nálezu soudce zpravodaje Tomáše Lichovníka.
Redakce zveřejnění dokumentu zdůvodnila transparentností vyšetřování sledovaného případu. Zdroj dokumentu neuvedla. Dnešního vyhlášení nálezu ÚS se nikdo z aktérů sporu nezúčastnil.
Policie Sisáka stíhá spolu s dalšími lidmi a firmami kvůli kauze kolem Via Chem Group. Zmanipulovaná insolvence Via Chem Group byla podle obvinění potřeba, aby ústecká firma Spolchemie zůstala pod Sisákovým vlivem. Via Chem Group měla v roce 2014 ve Spolchemii asi třetinový podíl.
