Česká televize za Dvořákova působení pokračovala v rozšiřování programové nabídky, například spustila dětský kanál Déčko kombinovaný s umělecky zaměřeným ČT art, bylo také otevřeno nové studio v Brně.
Během koronavirové pandemie také provozovala kanál ČT3, ten ale kvůli nedostatku prostředků skončil loni v prosinci.
Televize dlouhodobě upozorňuje na nedostatečnou výši televizního poplatku, který je 135 korun měsíčně už od roku 2008. Rozpočet České televize se v posledních letech pohybuje kolem sedmi miliard korun ročně.
„Z mého pohledu je nejdůležitějším tématem budoucí financování,“ řekl Dvořák letos v dubnu Blesku.
Petr DvořákRodák z Českých Budějovic, který vyrůstal v Kaplici, původně vystudoval ČVUT, před listopadem 1989 byl kandidátem KSČ. Spoluzaložil úspěšnou PR agenturu B.I.G. a od roku 1993 spolupracoval s PPF, kde byl znám jako tvrdý vyjednávač a pravá ruka šéfa skupiny Petra Kellnera. Podílel se třeba na prodeji fotbalové Slavie britské skupině Enic. „Média jsou rozšířením toho, co jsem se učil ve sportu... byznys, který pracuje s emocemi,“ popsal své zkušenosti otec čtyř dětí, podle kterého je řízení ČT „nejlepší práce, kterou kdy v životě dělal“. |
V rozhovoru také odmítl výtky, že by Česká televize stranila některé politické straně.
„Musím zdůraznit, že ČT nestraní nikomu. Jasně se to projevuje ve chvílích, kdy se koaliční strany stávají opozičními a naopak, a naše chování se nijak nemění. A pokud říkáte, že chtějí politici změnu... Možná potřebují právě takovou televizi, která by jim stranila, a tou ČT není. A snad nikdy nebude,“ uvedl Dvořák, který se s určitými politickými tlaky potýká od svého zvolení.
Už Dvořákův příchod do čela veřejnoprávní televize, kam přišel po sedmi letech v čele komerční Novy, provázely spekulace o tom, že za jeho příchodem stáli politici, on sám ale podobné úvahy odmítl.
Také Milan Uhde, bývalý předseda Rady ČT, která šéfa televize vybírá, označil Dvořákův kandidátský projekt za prostě nejlepší. Následující roky pak ukázaly, že se Petr Dvořák s politickými tlaky dokázal vypořádat, ačkoli i v jeho případě se objevily situace, kdy si za svoje jednání vysloužil kritiku.
Spíše pobavení vyvolala scénka s popelníčkem pro čerstvě zvoleného prezidenta Miloše Zemana v roce 2013, napjatější chvíle zažíval Dvořák o rok později kvůli stížnosti části redaktorů na údajné zasahování do zpravodajství.
Ředitele tehdy sice podpořili radní, kteří odmítli slova o cenzuře, tehdy ale televizi opustilo několik výrazných tváří. A to včetně moderátorů hlavního večerního diskusního pořadu Daniely Drtinové a Martina Veselovského, kteří založili vlastní internetový projekt.
Moderátoři Veselovský a Drtinová opouštějí Českou televizi |
V následujících letech Dvořák musel jako ředitel televize často čelit kritice právě ze strany politiků, ať už prezidenta Zemana či jeho blízkých, nebo představitelů hnutí ANO premiéra Andreje Babiše či SPD. Důvodem byla podle nich neobjektivita zpravodajství, objevily se ale i kritické hlasy k hospodaření televize doprovázené dokonce návrhy na omezení financování nebo zestátnění televize. Dvořák ale vždy odmítl, že by televize pod jeho vedením zbytečně utrácela.
Napjatou situaci zažil Dvořák i ve vztahu k Radě ČT, například když se její členkou v květnu 2020 stala Hana Lipovská, kterou nominovala Česká biskupská konference.
Ředitelé ČTleden 1992 a březen 1998 - Ivo Mathé duben 1998 až leden 2000 - Jakub Puchalský únor až prosinec 2000 - Dušan Chmelíček prosinec 2000 až leden 2001 - Jiří Hodač leden až únor 2001(pověřená řízením) - Věra Valterová únor 2001 až listopad 2002- Jiří Balvín listopad 2002 až červenec 2003 (prozatímní ředitel) - Petr Klimeš červenec 2003 až srpen 2011 - Jiří Janeček od října 2011 do října 2023 - Petr Dvořák od října 2023 - Jan Souček |
Během necelého roku a půl, kdy byla členkou rady, Lipovská Dvořáka například obvinila ze střetu zájmů kvůli jeho angažmá v počítačové škole Gopas a Leica Gallery. Dvořák naopak na Lipovskou podal trestní oznámení, podle jeho vyjádření na jaře 2021 veřejné aktivity Lipovské překročily rámec působnosti člena rady a dostaly se na úroveň osobních útoků.
Lipovská nakonec v Radě ČT skončila, když ji v září 2021 odvolala Sněmovna kvůli porušení zákona o ČT a ztrátě nezávislosti, protože ve sněmovních volbách kandidovala za uskupení Volný blok.
Přes všechny potíže a dokonce úvahy o možném odvolání, které se v minulosti objevily, je Petr Dvořák nejdéle sloužícím šéfem České televize. Mezi své úspěchy řadí i úspěch u diváků.
Česká televize byla loni popáté za sebou nejsledovanější televizní skupinou v divácké kategorii nad 15 let, její podíl dosáhl 31,74 procenta. Druhá skončila Prima (26,9 procenta) a třetí Nova (26,4 procenta), která však vedla v komerčněji nejvýznamnějších diváckých skupinách do 54 i 69 let.
Loni byla nejsledovanější televizní skupinou opět Česká televize |
Přehlednější, odvážnější, provokativnější
Petra Dvořáka v říjnu na postu generálního ředitele veřejnoprávní televize vystřídá Jan Souček, který vede brněnské studio České televize.
Jan SoučekV roce 1997 absolvoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, poté dva roky působil i jako advokátní koncipient. V roce 1994 začínal v TV Nova, poté mezi roky 1994-1997 pracoval jako redaktor a moderátor brněnského Rádia Krokodýl. Má zkušenosti i z Českého rozhlasu, a to jako vedoucí brněnské redakce zpravodajství a publicistiky (1999-2002) a editor zpravodajství (2012-2014). V letech 2002 až 2007 pracoval v PR agenturách New Deal Communications a Transparent Communications. V České televizi začínal jako moderátor Dobrého rána z Brna (2005-2014), mezi roky 2007-2012 byl také šéfdramaturgem brněnského Centra zábavné tvorby. V letech 2010–2019 přednášel na Fakultě sociálních studií MU. Je členem Vědecké a umělecké rady Fakulty marketingové komunikace UTB ve Zlíně a členem Programové rady Katedry mediálních studií a žurnalistiky FSS MU. |
Koordinoval výstavbu nového televizního studia v Brně-Líšni, které bylo oficiálně zprovozněno v říjnu 2016. Poté inicioval dlouhodobé projekty jako například Producentský den, Regionální fórum, projekty mediální gramotnosti pro střední školy nebo pro seniory. Propůjčil tvář i několika charitativním projektům.
Při středeční prezentaci svého kandidátského projektu před Radou ČT řekl, že by chtěl v případě zvolení vytvořit jednotnou veřejnoprávní digitální zpravodajskou platformu, na které by se podílela ČT, Český rozhlas a Česká tisková kancelář. Mohla by vzniknout v roce 2025.
ČT podle něj stojí před potřebou vyřešení financování, ale není přesvědčený, že potřebuje jen více peněz na výrobu obsahu, ale měla by vyřešit efektivitu činností a zvážit jejich případný outsourcing. V rámci organizační struktury Souček počítá s redukcí první úrovně managementu o 20 procent. Chce také nastartovat novou úroveň komunikace nejen uvnitř televize, ale i s radou a s politickou reprezentací.
V programu má v plánu odstranit některé duplicitně vytvářené pořady nebo prosadit větší zastoupení zahraniční tvorby v hlavním vysílacím čase. Celkový podíl české a zahraniční tvorby měnit nehodlá. Rád by zahájil debatu o tom, zda ČT v době úspor musí nakupovat drahá sportovní práva na úkor vlastní tvorby.
Podle Součka by ČT měla být přehlednější, odvážnější, provokativnější. „Představuji si ji jako lídra v technologiích i televizních formátech. Zároveň by měla být i respektovaným médiem, které dokáže oslovovat lidi,“ řekl nedávno.
Změna v ČT po dvanácti letech. Ředitelem bude Souček, porazil Dvořáka |
Vyslovil se i pro zvýšení koncesionářských poplatků. Za optimální považoval 180 korun s inflační doložkou.
„Česká média veřejné služby potřebují reformu financování, která by zajistila jejich stabilitu v delším časovém horizontu. Souběžně s debatou o změně financování bych uvítal širokou debatu o tom, jaké klíčové atributy česká společnost od médií veřejné služby očekává,“ popsal pro iDNES.cz.
