Mluvčí ústeckých hasičů Lukáš Marvan ve své osmnáctileté praxi požár takového rozsahu nezažil. „Vypjatý byl například požár Unipetrolu před několika lety. Ale to se stále s nasazením, které máme tady v Českém Švýcarsku, nedá srovnat,“ popsal.
Jeho den začíná po šesté hodině, kdy ve Hřensku nastupuje do štábu. Pracuje do odpoledních hodin, kolem čtvrté hodiny ho střídá kolega Milan Rudolf, který potom pracuje do noci. Na místě působí ještě mluvčí pražských hasičů Martin Kavka. Ten přijel na pomoc z hlavního města.
„Moje nevýhoda je, že neznám místní názvy v národním parku. V tomto ohledu jsou na tom mí kolegové lépe. Myslím si ale, že jsem se za několik hodin zorientoval,“ hodnotí Kavka své působení u požáru v Českém Švýcarsku.
S komunikací velkých požárů má řadu zkušeností. U hasičů pracuje téměř třicet let, mluvčího dělá asi pět let. Technické věci jsou podle něj všude stejné, liší se ale detaily.
„Pro mě je to další zkušenost. Nechci to zlehčovat, ale myslím, že třeba požár hotelu, kde bylo několik mrtvých, byl náročnější. Dynamika zásahu byla totiž rychlejší - teď se to stalo, teď to potřebujeme rychle říct, teď už lokalizujeme ohnisko, teď tam jsou bohužel nějací mrtví. A to vše v řádu hodin,“ popsal.
Náročný naopak je požár v Českém Švýcarsku svou lokací. Jak Kavka vysvětluje, mluvčí nemůže jen sedět v kanceláři a komunikaci vyřizovat ze židle. „Aby měl mluvčí přehled, musí si prostory sám projet, trochu se s tím seznámit,“ říká.
Z toho, aby se zvládla rychle zorientovat v novém prosředí, měla obavy i Martina Götzová, která běžně působí jako mluvčí hasičů Královéhradeckého kraje. Vzhledem k náročnosti situace však o víkendu pomáhala s komunikací požáru v Českém Švýcarsku. „Trochu jsem se bála toho, že nemám místní znalost. Ale doufám, že až na jedno překřtění kopce jsem to zvládla dobře,“ hodnotí své víkendové nasazení.
Požárů v přírodě objasníme málo, říká vyšetřovatel. Klíčoví jsou svědci |
Minulý čtvrtek se v Hřensku byla podívat, aby se zorientovala, seznámila se se situací a od pátku nastoupila.
„Nejprve pro mě bylo důležité proniknout do zásahu a zpracovat spoustu odborných informací, které se snažíme poté zprostředkovat tak, aby byly pro novináře a veřejnost srozumitelné,“ uvedla.
Götzová pracuje jako mluvčí hasičů od roku 2017. Ani ona za dobu svého působení nezažila tak intenzivní situaci. „Stejně jako samotný požár nemá obdoby v naší historii, ani já jsem tady nezažila nic podobného jako tisková mluvčí. V mnoha ohledech je to pro nás všechny jedinečné,“ dodala.
Přestože je požár v Českém Švýcarsku nebývalý svým rozsahem, Götzová tvrdí, že se jí daří zachovávat si profesní odstup. „Už dovedu emoce odbourat. Jako milovníkovi hor mi není lhostejné, když tak rozsáhlý požár zasáhne velký kus krásné přírody. Na druhou stranu se v naší práci setkáváme s řadou tragických událostí, které mnohdy ukončují lidské životy. Takže musíme být odolní.“
Pomohly brífinky
U požáru v Českém Švýcarsku, kde hoří už od minulé neděle, mají mluvčí více času se na vše připravit. Dvakrát denně také pořádají tiskové brífinky. „Ty jsou zajímavé v tom, že tam řekneme vše najednou. Kdybychom vše říkali novinářům individuálně, utelefonovali bychom se,“ vysvětlil Kavka.
I tak je toho ale na všechny mluvčí, kterých na místě působí hned několik, hodně. „Ze začátku to byl nepřetržitý hovor. Jeden telefonát skončil a druhý začal. Zrovna teď mi někdo volá,“ odpovídá Marvan na dotaz, kolik hovorů denně odbaví.
„Řekl bych, že každou hodinu mám takových třeba sedm, osm, možná deset hovorů,“ odhaduje zase Kavka. Na rozdíl od běžných požárů navíc nemají zájem o informace jen čeští novináři, ale třeba i ti němečtí.
Jak byste oznámkovali (jako ve škole) způsob komunikace hasičů o požáru ve Hřensku?
Přínos dokumentační skupiny
Götzová vyzdvihuje přínos dokumentační skupiny, která médiím zprostředkovává fotky a videa z míst, kam novináři nesmí. Záběry jsou k dispozici na cloudovém úložišti.
„Máme tady čtyři fotografy, tři kameramany a záběry z dronů. Novináři tak pořád mohou čerpat nové a nové obrázky, které pořizují samotní hasiči, kteří umí fotografovat a pohybovat se v požářišti,“ vysvětlil Kavka. Kromě toho pomáhají i sociální sítě, kde hasiči zveřejňují některé aktuální informace.
Odbory budou žádat mimořádnou odměnu pro profesionály zasahující u Hřenska |
Právě to je podle Petra Lesenského z Asociace public relations klíčové. „V podobných situacích jsou právě sociální sítě skvělým pomocníkem při poskytování aktuálních informací, a to včetně upozornění na různá opatření či žádosti o pomoc. Mnohdy z nich čerpají i média, která dokáží aktuální a ověřená sdělení ze sociálních sítí velmi rychle posunout k širší veřejnosti,“ vysvětluje.
Kromě toho se jejich užitím eliminují nepravdivé či zavádějící zprávy. „Je také potřeba si uvědomit, že ne všichni hledají informace na webových stránkách Hasičského záchranného sboru, proto rozšíření o komunikační kanály na sociálních sítích by již mělo být v podobných případech běžnou praxí,“ dodává.
Hasiči u Hřenska likvidují skrytá ohniska objevená drony. Ulevilo se jim |
Mluvčí si práci rozdělili. Někteří zajišťují rozhovory se samotnými hasiči či dalšími aktéry, jiní administrativu. Kavku je pak ze všech nejvíce vidět v televizi - má za úkol předávat informace a předstupovat před novináře.
Pro mluvčí je důležité být jak ve štábu, kde se shromažďují všechny informace, tak i v terénu. „Díky přítomnosti ve štábu mám přehled a dokážu reagovat na novinářské dotazy. Na druhou stranu se chcete dostat do terénu, protože se vám lépe mluví o věcech, které člověk viděl na vlastní oči,“ přiblížila Götzová.
A podle Lesenského se to vyplácí. „Mluvčí hasičů odvádí velmi kvalitní práci,“ míní. Nejde však podle něj o nic nového - mluvčí všech složek Integrovaného záchranného systému mají podle něj podobné situace obecně dobře zvládnuté. „Vzpomínám si, že podobně byla zajištěna komunikace i v případě záplav a povodní. Velmi kvalitní komunikaci vídáme i v případě hromadných a závažných dopravních nehod, nebo nehod obecně,“ uvedl.
Dobrá komunikace je podle něj důležitá zejména pro uklidnění veřejnosti, hlavně místních obyvatel a jejich příbuzných, aby se zamezilo panice. Kromě toho může ale pomoci i pověsti hasičů. „Kvalitní komunikace má pomoci hasičům především s řešením konkrétního problému, ale samozřejmě může pomoci i reputačně. Hasičský záchranný sbor se dlouhodobě těší velmi dobré pověstí u české veřejnosti, za mě oprávněně,“ říká.
Novináře jsme vyháněli z míst zásahu
Ačkoliv situace je pro mluvčí pořád hektická, zlepšuje se spolu s tím, jak se hasičům daří požár zvládat. Pomáhají i výjezdy pro novináře, které hasiči pořádají dvakrát denně. Míří do míst, kde to je bezpečné a zároveň tam mohou ukázat práci hasičů.
Tyto výjezdy pomáhají hned v několika aspektech. Novináři mají zajímavý materiál, hasiči zase nemusí řešit, že se po lese jen tak někdo „potuluje“. „Ukázalo se to jako průlomové řešení toho, aby nám tady novináři nepobíhali. Uhlídat tak velký prostor je velmi náročné, policie opravdu musí odrážet pokusy proniknout do místa,“ vysvětlil Kavka.
Situace však byla podle něj horší na začátku, nyní většina novinářů pravidla respektuje. „Vím, že novináři potřebují aktuální záběry, nedokážu si ale představit, že bychom tady nechali pohybovat se štáby. Jsou tady přes silnici hadice, nákladní auta, hasičské cisterny. To by bylo jako je pustit doprostřed zásahu,“ dodal.
Bez dobrovolných hasičů by oheň zvládnout nešel, v práci ale mívají problémy |
Nyní již požár není sám o sobě natolik mediálně zajímavý jako dříve. Čím dál více tak novináři i mluvčí samotní hledají jednotlivé zajímavé příběhy a aktéry.
„Editoři je trochu nutí: ‚Najděte ještě něco, protože tohle už jsme vysílali.‘ Ono se ale vlastně nic nového neděje. Snažíme se proto nacházet další příběhy, které mají novináři rádi, nechceme ale zase zatěžovat hasiče, kteří jsou po náročném zásahu, tím, že je budeme dávat novinářům. Ale snažíme se, abychom alespoň částečně takovou tu nudu rozbili,“ popisuje Kavka.