| foto: Mediahub

Jak poznáte dobrý hoax? Vrátí se

Víte jak poznáte dobrý hoax? Snadno. Opravdu kvalitní poplašná zpráva je totiž neukotvená v čase a místě a tedy nezávislá na nějaké konkrétní zemi či jazyce. Takové hoaxy tak najdeme v různých jazykových mutacích a neochvějně se vynořují zas a znova a to bez ohledu na to, kolikrát už byly vyvráceny. Snad je tomu proto, že lidská paměť je krátká, paměť na internetu ještě kratší a vždy se najde dostatek lidí, ochotných věřit sebevětšímu blábolu.

Takové hoaxy mají své kořeny často v městských mýtech, takzvaných urban legends – jistě si vzpomenete na fámy o stopaři, který zapoměl v autě škrtící šňůru, žiletkách nastražených v tobogánu, nebo o infikovaných jehlách záměrně nastražených v sedačkách autobusů či kina, výdejních otvorech automatů na pití a tak podobně. Tato pověst přitom pochází už z osmdesátých let a od té doby mnohokrát oblétla svět, Českou republiku nevyjímaje.

Dalším pěkným příkladem globálního hoaxového fenoménu je příběh o zlém, podlém a hamižném mlékárenském průmyslu, který se nestydí neprodané mléko recyklovat. Tato pověst tvrdí, že mléko v obalu tetrapack které se nespotřebuje a neprodá do konce trvanlivosti, je prodejcem vráceno zpět zpracovateli. Zpracovatel otevře obal, mléko opětovně převaří a znovu zabalí. A takový zázrak znovuzrození může učinit maximálně 5x.

Zdá se vám to nepravděpodobné? Konspirátoři mají ale jako vždy pádný důkaz. Totiž na spodní části krabice je pod zalepeným záhybem číslo 12345, kde jedno z čísel chybí. Tato chybějící cifra udává, kolikrát už bylo mléko „recyklováno“. Tedy převařit a znovu zabalit do krabice.

Jenže – jak už to bývá, je skutečnost mnohem jednodušší a konspirací prostá. Což o to, na dně krabice s mlékem skutečně čísla najdeme. Ta však znamenají pouze informaci o obalu, nikoli o jeho náplni a tyto sekvence čísel používají k identifikaci pásu, ve kterém byl obal potištěn. Mimochodem, obdoba této fámy se šíří i o zubních pastách.

Pravdou je, že vás zrovna takováto zpráva maximálně odradí od nákupu a žádnou velkou škodu nezpůsobíte. Ne vždycky jsou ale hoaxy a konspirace takto bezzubé.

Není žádným tajemstvím, že v mnohých myslích stále živá myšlenka světového židovského spiknutí inspirovala nacistické vůdce k rozpoutání masového vyvražďování židů, známého jako holokaust.

Přestože averze či přímo nenávist k židům se táhne evropskými dějinami jako červená nit krutosti a nenávisti, nejničivější formu a ospravedlnění získala až v návaznosti na vznik ucelené konspirační teorie, jejímž nejvýraznějším zástupcem jsou Protokoly sionských murdců. Ty výrazně ovlivnily antisemitské myšlení a víru v tuto konspirační teorii, přiživovanou poplašnými zprávami a propracovanou propagandou, zaplatilo životem téměř šest milionů evropských židů.

Nic nepomohlo, že pravost Protokolů byla vyvrácena už ve dvacátých letech, a tedy před Hitlerovým nástupem k moci.  A i dnes se tato kniha jedním ze základních kamenů ideologického vybavení antisemitů.

Jak je vidět, i když by se mohlo zdát, že vlastně na všem tom klevetění, na šíření strachu, lží a polopravd vlastně nic není, není to tak docela pravda. Stokrát opakovaná lež se nakonec snadno může stát pravdou a nemusí to skončit jen u strachu z krabicového mléka.

Naletět je prostě snadné. Není v lidských silách všechno vědět, všemu rozumět. Obzvlášť dnes, v době přehlcené informacemi je snadné propadnout strachu. Než se ale začnete něčeho skutečně bát, zastavte se a pěkně po skepticku si to ověřte. A začít můžete třeba tady a tady.

Na to, jak si informace ověřovat svépomocí se podíváme příště.


Témata: hoax

Video