„Český rozhlas je v dobré kondici a hospodaří velmi zodpovědně a transparentně. Díky tomu se nám daří dlouhodobě mít vyrovnaný rozpočet a financovat všechny služby pro posluchače i s výší rozhlasového poplatku, která bohužel od roku 2005 stagnuje a zůstává na 45 korunách měsíčně, což v dnešní době reálně činí vlivem inflace zhruba jen 30 korun. Rozpočet na rok 2022 tak bude velmi napjatý a ČRo bude muset nutně přistoupit k vnitřním úsporám, například optimalizaci pracovních míst,“ poznamenal generální ředitel Českého rozhlasu (ČRo) René Zavoral.
Doplnil, že při stále rostoucích nákladech na provoz jinak nebude dlouhodobě možné ufinancovat služby ČRo, jejichž zachování je pro nás prioritou. „V roce 2022 začneme intenzivně jednat o navýšení rozhlasového poplatku s politickou reprezentací, která dosud k tomuto kroku nenašla vůli,“ doufá Zavoral.
Zpravodajství Českého rozhlasu povede Obzinová. Má řešit úspory a propouštění |
Do rozpočtu na rok 2022 byly podle tiskové zprávy rozhlasu zapracovány všechny organizační a personální změny v roce 2021, personální plán na rok 2022, tedy stanovení počtu zaměstnanců a propočet objemu jejich mzdových prostředků včetně plánované optimalizace počtu pracovních míst k 31. 3. 2022. Dále pak schválené požadavky na naplnění vysílacího schématu jednotlivých stanic Českého rozhlasu, plánovaný počet evidovaných rozhlasových přijímačů a propočtu výnosů z rozhlasových poplatků, tvorby a zúčtování opravných položek i odpisu pohledávek, předpoklad výnosů realizovaných obchodní činností i dalších provozních výnosů, propočet potřebných režijních nákladů k zajištění provozu rozhlasu.
V rozpočtu jsou také započteny náklady na digitalizaci rozhlasového vysílání, a také simulace odpisů dlouhodobého majetku, která odráží jednak stav stávajícího majetku, ale i plánovanou investiční činnost v roce 2022.
Schválený rozpočet na příští rok plně zabezpečí vysílání všech 24 stanic Českého rozhlasu a vysílání do zahraničí Radio Prague International, které částečně financuje ministerstvo zahraničních věcí.
Úsporu přinese i přechod na digitální vysílání
Meziroční snížení celkových výnosů souvisí především s nižším plánovaným objemem čerpání fondu digitalizace o 84 milionů korun a je způsobeno změnou způsobu financování digitálního vysílání DAB+. Do roku 2021 byl provoz i marketing digitálního vysílání plně hrazen z prostředků účelového fondu na krytí nákladů na digitalizaci rozhlasového vysílání, který byl tvořen a průběžně naplňován z nakumulovaných zisků minulých let. Od roku 2022 se digitální pozemní vysílání DAB+ stává plnohodnotnou distribuční platformou Českého rozhlasu, a proto jeho provoz bude hrazen jako ostatní distribuční kanály z rozhlasových poplatků.
Navíc k 31. 12. 2021 ukončí Český rozhlas své vysílání na středních vlnách (AM), čímž od roku 2022 vygeneruje permanentní úsporu, která bude plně využita právě na krytí nákladů na digitální vysílání DAB+.
Český rozhlas spustil infolinku k vypínání AM vysílačů |
Ve výnosech z rozhlasových poplatků jako hlavním zdroji financování rozhlasu je plánováno meziroční snížení o dva miliony korun, které vychází především z dlouhotrvajícího poklesu poplatníků z řad domácností. Ten je zapříčiněn demografickým vývojem a současně kontinuálním procesem čištění databáze poplatníků, které má však současně pozitivní vliv na objem plánovaných opravných položek a následných odpisů pohledávek na straně nákladů.
Dalším podstatným faktorem pro rok 2022 je dopad koronavirové krize. Ten se negativně odráží především do vývoje počtu rozhlasových přijímačů u podnikatelských subjektů. S ohledem na množství plánovaných akvizičních akcí a jejich předpokládanou úspěšnost je meziročně plánován pokles pouze o 0,1 %.
Do plánovaných nákladů byly zakalkulovány celoroční provozy dvou nových stanic Českého rozhlasu spuštěných v průběhu roku 2021 – Český rozhlas Radiožurnál Sport a Český rozhlas Pohoda. Do nákladů se rovněž promítá posílení nákladů na výrobu nových staničních i mimo staničních podcastů, navýšení nákladů na údržbu a podporu informačních systémů i předpokládané navýšení cen energií a vyšší ceny u nově vysoutěžených služeb v souvislosti s vysokou mírou inflace a růstem ceny práce.
Rovněž v nákladech byly vyčleněny prostředky na velké sportovní akce, jako jsou zimní olympijské hry, mistrovství světa v kopané a v hokeji. Do rozpočtu byly promítnuty také dopady plánované optimalizace počtu pracovních míst i výsledky kolektivního vyjednávání s odborovou organizací, především změny v oblasti sociálních benefitů.
Zavoral zůstane ředitelem Českého rozhlasu. Chci jeho pozici posílit, řekl |
Český rozhlas během roku plánuje řešit krytí případných nenadálých událostí a s nimi vzniklých vícenákladů z úspor vytvořených v průběhu roku, popřípadě restriktivními opatřeními v programových i servisních divizích a realokací plánovaných finančních prostředků.
Investice půjdou do techniky, nástrojů i staveb
Investiční plán na příští rok byl sestaven v objemu 150 milionů korun.
V oblasti rozhlasové a výpočetní techniky mezi hlavní investiční akce příštího roku patří rekonstrukce publicistických technologií DHD, konkrétně rozšíření mixážních pultů, dokončení upgrade produkčního a vysílacího systému z Dalet Plus na novější verzi Dalet Galaxy včetně rozšíření diskových polí a pořízení zálohovacího serveru, dále pak obnova diskových polí pro IT.
Další významnou oblast investičních akcí představují stavební investice, mezi jejíž nejvýznamnější akce budou v roce 2022 patřit dokončení rekonstrukce budovy Českého rozhlasu v Olomouci, rekonstrukce střech na budovách v Římské ulici a nad garážemi ve Vinohradské ulici, částečná obnova vozového parku a rekonstrukce střechy v Přerově nad Labem. Dále by se měla realizovat první fáze obnovy oběžného výtahu a výměna požárních detektorů.
V oblasti nových médií patří mezi nejvýznamnější investiční akce projekt mujRozhlas.cz a v neposlední řadě se na rok 2022 plánuje nákup licencí především pro hudební tvorbu Českého rozhlasu, nákup hudebních nástrojů pro Symfonický orchestr Českého rozhlasu a výroba dlouhodobých spotů.
