„Teď je to super a já jsem neskonale šťastná, že se to vše podařilo,“ říká Stanislava Výšková, která si nejdříve dala svíčkovou a pak ochutnala chlebíčky. Po operaci jí řekli, že má zprvu jíst jen tekutou stravu. Tak si ten knedlík ve svíčkové prostě pořádně „rozhňahňala“. A bylo to už skoro tekuté.
Svíčková byla první jídlo, na které žena dostala po operaci chuť. A dopřála si ho. „Moc jsem se na to těšila,“ říká žena, která jako jedna z pouhých sedmnácti lidí na světě podstoupila speciální operaci jícnu.
To jí umožnilo znovu se normálně najíst. Jaké to je štěstí, pochopí i člověk, který na rozdíl od paní Stanislavy není žádný gurmán. Do té doby ji totiž několik let krmili sondou. „Já si jídlo opravdu vychutnávám, takže to pro mě bylo utrpení,“ říká.
„Byla jsem na operaci, při které mi lékaři museli odebrat část žaludku. Ta zbylá pak bohužel přestala fungovat - přestala se úplně hýbat. Nemohla jsem vůbec jíst, když jsem do sebe už nějaké sousto dostala, okamžitě jsem měla pocit na zvracení a nemohla jsem v jídle vůbec pokračovat. V lednu mi lékaři museli zavést už poněkolikáté výživovou sondu, abych do sebe dostala potřebné živiny, bez ní bych zemřela,“ popisuje žena.
Naděje na život bez hadiček
Zhubla mnoho kilogramů, přátelé ji nepoznávali. „Bylo to hrozné, nikomu bych nepřála takový život. Tato operace pro mě byla obrovskou nadějí na normální život bez hadiček. Už týden po zákroku jsem se mohla normálně najíst. To je něco, v co jsem už téměř nevěřila,“ vypráví.
Její lékaři by to asi neslyšeli rádi, ale o víkendu si na vánočních trzích dopřála jitrnice. „Když mě viděli kamarádi s táckem, smáli se, že už jsem zase normální,“ říká Stanislava Výšková. Zmíněnou svíčkovou vyzkoušela už týden po operaci a ochutnala i chlebíčky, které jí rovněž „zatraceně chyběly“.
„Ne, ještě to není zcela v pořádku, můžu jíst jen mnohem menší porce než ostatní, asi tak poloviční, ale co je pro mě podstatné, že vlastně vůbec jíst mohu. To si lidé neuvědomují, jaké je to štěstí,“ říká.
Hodinu a půl na sále
Do náročné operace jícnu se pustila pražská klinika IKEM. Zákrok trval 90 minut. „Velkou výhodou této metody je, že se provádí endoskopicky - to znamená, že se k žaludku dostáváme bez jakéhokoli řezu, jen skrze ústa a jícen. Pomocí několika malých řezů ve spodní části žaludku pak povolíme svěrač žaludku a tím ho zprůchodníme. Potrava ze žaludku se může dostat dál do střev a nemocní tak většinou mohou přijímat potravu jako dříve,“ popsal lékař Jan Martínek.
Metoda je podle něj úspěšná a dokáže pomoci asi 70 procentům pacientů, kteří by jinak byli odkázáni na nepříliš efektivní užívání léků nebo invazivnější chirurgický zákrok. IKEM je zatím jediné pracoviště v republice, kde se tento zákrok provádí. Ten je nadějí i pro další desítky pacientů, kteří mají patologicky zúžený jícen. IKEM sleduje, jak jeho pacienti po operaci prospívají, a hodlá o tom vydat vědeckou zprávu.
Stanislava Výšková se nenajedla normálně několik let. Žila jen díky sondě. Kromě řady jiných nepříjemností tím tak přišla o jakékoli požitky, jež jídlo přináší. „To se nedá vyjádřit, jak jsem šťastná, že můžu konečně jíst,“ jásá žena.
