Informaci o Čubově skonu potvrdil bývalý předseda Strany práv občanů (SPO) Jan Veleba. František Čuba byl za SPO do Senátu zvolen za Zlínský kraj na roky 2014 až 2020. Mandátu se ale vzdal v únoru 2018 po dlouhodobé absenci způsobené nemocí. V Senátu se neobjevoval od konce srpna 2016.
Veleba podrobnosti o jeho úmrtí nezná. Na pohřeb svého bývalého spolustraníka a senátního kolegy se chystá jít „ať bude kdykoli a kdekoli“. Označil ho za osobnost, kterou odborníci na zemědělství znali po celém světě.
Čuba podle něj razil krédo, že největším bohatstvím je tvůrčí lidské myšlení. „Byl ten, který mu dával prostor. Je úplně jedno, jestli svůj podnik vybudoval v socialismu nebo v kapitalismu. On by to vybudoval prostě všude,“ řekl Veleba. Při zaměstnávání lidí podle něj nehleděl na příslušnost ani názory, ale na schopnosti jednotlivců.
„Popřál bych panu docentu Čubovi, aby mu moravská země byla lehká. Budu na něj vzpomínat a budou na něj vzpomínat celé generace,“ dodal.
„Co vím z vyprávění známých, tak si ho na Zlínsku poměrně vážili,“ řekl v sobotu místopředseda Senátu Milan Štěch (ČSSD), který stál v čele horní komory, když byl Čuba senátorem. Štěch jej označil jako odborníka na zemědělství a manažera a za úspěšného a schopného v době, v níž působil.
„Ve své době to byl člověk, který se jevil jako člověk udávající nějaký směr, který by snad mohl mít naději na úspěch. Ale jak se ukázalo později, byla to možná jenom taková dovedně vytvořená kulisa za minulého režimu,“ dodal Štěch.
Pan prezident si Františka Čuby velmi vážil. Jméno Františka Čuby bude navždy spojeno s podnikatelským zázrakem, vizionářstvím a velkou odvahou.
Čuba působil i jako zastupitel, radní pro zemědělství Zlínského kraje a poradce prezidenta Miloše Zemana v jeho expertním týmu. Prezident mu v roce 2013 udělil Medaili za zásluhy.
Za minulého režimu se proslavil jako autor „slušovického zázraku“, když z průměrného družstva Slušovice na Zlínsku vybudoval agrokombinát se sedmimiliardovým obratem. V 80. letech byly Slušovice výkladní skříní socialistického zemědělství, ale přitom fungovaly spíše na tržních principech. Podnik zaměstnával na 7 000 lidí.
Vliv Františka Čuby na podobu města je nesmazatelný, řekl v sobotu slušovický starosta Petr Hradecký (KDU-ČSL). V sousčasnoti v areálech bývalého družstva sídlí mnoho jiných firem. Dobu fungování agrokombinátu připomínají například dostihové závodiště s restaurací ve tvaru obřího sudu, kdysi moderní fotbalový stadion nebo silnice od Zlína se čtyřmi pruhy, takzvaná Gorbačovka.
„Na každé příjezdové cestě do města je průmyslová zóna. To je taky neobvyklé. Dnes je tady spíš nedostatek pracovních sil,“ uvedl Hradecký. Ve své době podle něj přinesl agrokombinát lidem z města a širokého okolí výrazné zvýšení životní úrovně.
Od vysoké školy byl Čuba členem KSČ (1956 až 1989), v roce 1993 vstoupil do ČSSD a od roku 2010 byl členem Strany práv občanů, za niž dvakrát neúspěšně kandidoval do Sněmovny.
V roce 2014, kdy se stal František Čuba senátorem, chtěl Slušovicím vrátit jejich zašlý lesk:
