Zatímco před dvěma lety plánoval pracovat v zahraničí téměř každý čtvrtý medik, v roce 2018 se chystala odejít do ciziny jenom pětina (19 procent). „Studenti vnímají to, jak zaměstnavatelé umožní mladým lékařům profesní a kvalifikační růst. Je to dominující faktor tohoto průzkumu,“ komentoval rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima.
Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha pomohl i nový přístup ministerstva. „Klademe důraz na kontinuální růst platů, v letošním roce si mladí lékaři polepšili o 2 500 korun měsíčně. Snižujeme administrativu, umožnili jsme postgraduální studium v okresních nemocnicích a dotujeme rezidenční místa,“ vyjmenoval Vojtěch. Ministerstvo také dotacemi podporuje vznik nových ordinací, zejména u vybraných oborů a v nedostatkových regionech. Zvažuje i možnost, že se nově vystudovaní lékaři, kteří tato více placená místa obsadí, budou muset zavázat, že na nich několik let zůstanou.
Doba, kterou chtějí čeští medici v cizině strávit, se naopak prodlužuje. Více než třetina (35 procent) z těch, kteří se chystají jet za prací do zahraničí, tam plánuje zůstat jedenáct a více let. V roce 2017 to bylo o osm procent méně, zjistil průzkum HealthCare Institute.
Nejčastěji míří medici i nadále do Německa, podle průzkumu téměř čtvrtina (24 procent). Meziročně jich však ubývá - ještě v roce 2015 do Německa mířila více než polovina (53 procent) dotázaných studentů. Vzrostl pak zájem o Rakousko, vybrala by si ho sedmina dotázaných (15 procent). Každý osmý (12 procent) student pak plánuje pracovat ve Švýcarsku.
Jako hlavní důvod pro vycestování studenti nejčastěji uváděli vyšší platy v zahraničí. Motivovalo je také získávání zkušeností z ciziny, lepší životní podmínky, kvalitnější trénink ve specializační přípravě a vyšší míra supervize nad prací lékaře.
Hloučky studentů u lůžek zmizí, brněnští medici se rozptýlí po celém kraji |
Hlavní faktor, který studenti při výběru lékařské praxe zohledňují, jsou podle průzkumu především jednoznačné podmínky pro předatestační přípravu. Jako klíčové označil toto téma i viceprezident Asociace studentů medicíny Dominik Karásek. „Mladí lékaři si stěžují, že supervize je nedostatečná a že jsou přetěžováni,“ dodal Karásek.
Dále však medici podle průzkumu zohledňují i velikost úvazku, odpovídající míru dohledu nad prací lékaře, pracovní kolektiv, vyváženost pracovního a osobního času a plat. „Těžko se můžeme rovnat zahraničí v životních a atraktivních platových podmínkách, na místo toho se můžeme koncentrovat na zlepšení atestační a specializační přípravy nebo zajistit větší míru supervize pro mladé doktory,“ doplnil Karásek
.
