Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Loni ve zdravotnictví chybělo sedm miliard, ukazují předběžná čísla

  • 22
Ministerstvo zdravotnictví připravuje pravidelnou zprávu o hospodaření systému veřejného zdravotního pojištění. Předběžná čísla ukazují, že loni ve zdravotnictví chybělo 6,7 miliardy korun. Systém žije na dluh a je jen otázkou času, kdy se střetne realita s platební neschopností, tvrdí asociace nemocnic.

"Systém na straně příjmů nebyl schopen pokrýt náklady. Rozdíl mezi příjmy a výdaji za loňský rok činily 6,7 miliardy korun," uvedl náměstek ministra zdravotnictví Petr Nosek.

Údaj vychází z výročních zpráv zdravotních pojišťoven. Číslo je zatím pouze předběžné, protože zprávu o hospodaření systému bude mít ministerstvo zdravotnictví dokončenou až po prázdninách. Do vlády ji předloží ve třetím čtvrtletí letošního roku.

Už předloni v systému zdravotního pojištění chybělo pět miliard korun (více čtěte zde).

Výhled na letošní rok hovoří o tom, že náklady na zdravotní péči stoupnou o šest až osm miliard korun. Ministerstvo zdravotnictví počítá také opatrně s tím, že bude růst i výběr pojistného. A to o dvě procenta. "Vlastní výběr by měl, pokud to dobře dopadne, přinést šest miliard oproti loňsku navíc," podotkl Nosek.

Nemocnicím chybí pět miliard

Odhady nyní ukazují, že i letos systém skončí v minusu. Jak moc, Nosek nechce předvídat. "Prognózy se nyní dělají špatně, protože tu máme jednak rizika spojená s globální ekonomickou krizí a pak také nedávnou živelní pohromu," upozorňuje Nosek. Výběr pojistného se odvíjí od stavu ekonomiky a počtu nezaměstnaných. Čím méně je ekonomicky aktivních lidí, tím méně se vybere na zdravotním pojištění.

"Jestli dojde letos k propadu výběru zdravotního pojištění, nyní nevím, jasné už ale je, že naše nemocnice letos mají o pět procent menší úhrady než měly loni. Představuje to snížení o pět miliard korun," uvedl Eduard Sohlich, ředitel hranické nemocnice a předseda Asociace českých a moravských nemocnic, ta sdružuje nefakultní zařízení. Podle Sohlicha letošní nastavení pravidel úhrad povede k tomu, že nemocnice letos přijdou o sedm procent peněz z veřejného zdravotního pojištění.

Loni propad pokrylo mimořádné přerozdělení rezerv na účtech zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven ve prospěch největší Všeobecné zdravotní pojišťovny. A na přerozdělování spoléhá VZP i v budoucnu. "VZP má dost argumentů pro to, aby tlačila na férovější přerozdělení, které půjde za nákladnou diagnózou. Zároveň jsem si vědom toho, že toto přesvědčení nesdílejí všichni," řekl nedávno ČTK ředitel pojišťovny Zdeněk Kabátek.

Nosek ve středu upozornil, že stejný scénář jako v roce 2012 letos nenastane. "Ministerstvo zdravotnictví žádné mimořádné přerozdělení rezerv na účtech zdravotních pojišťoven nepřipravuje," konstatoval náměstek ministra.

Stát už na začátku roku pomohl VZP takzvanou předsunutou platbou. Peníze, které měla původně pojišťovna dostat na konci letošního roku, jí přišly už na jeho začátku (více čtěte zde).

Ministerstvo zdravotnictví také navrhuje, aby se zvýšila platba za jednoho státního pojištěnce až o 77 korun měsíčně (více o plánu čtěte zde). Návrh pošle příští týden na Úřad vlády.

Ministerstvu nevyšel původní plán rušit nemocniční lůžka, nerozvíjejí se ani nadstandardy lékařské péče, o kterých má rozhodovat Ústavní soud, a opakovaně se ministr Leoš Heger bude snažit kolegy přesvědčit, aby spoluúčast pacienta navýšili alespoň platbami za amalgámové plomby (více o návrhu zde).

Příští rok to bude za hranou, tvrdí ministerstvo i nemocnice

"Letošní rok je kritický, ale pořád ho lze ještě zvládnout. Příští rok už by to bylo za hranou," tvrdí Nosek. A pro zdravotnictví bez finanční injekce to zjednodušeně znamená výhled na tři scénáře: podaří se snížit náklady a objem péče zůstane zachován, zvýší se podíl pacientů na úhradách za péči, nebo se bude postupně prodlužovat čekání na neakutní vyšetření a operace.

"V současné chvíli máme problém udržet mzdy na stávající úrovni, takže je neklid mezi zaměstnanci. Co se týká materiálu a léků, tam jednáme s dodavateli o prodloužení dob splatnosti. Na energiích moc neušetříme, protože tyto náklady, pokud chceme udržet nemocnici v chodu, už moc nedokážeme ovlivnit," popsal současnou situaci Sohlich.

Česká asociace dodavatelů zdravotnických prostředků si nedávno stěžovala, že nemocnice požadují prodlužování splatnosti až o 180 dnů. "To je zcela nepřijatelné. Požádali jsme o právní rozbor a hodláme se tomuto tlaku ze strany zdravotnických zařízení razantně postavit," oznámil na začátku června prezident asociace Miroslav Palát.

Podle Sohlicha je jen otázkou času, kdy se vnitřní zadlužení nemocnic projeví. "Počítáme, že ve druhé polovině roku začnou nemocnice dojíždět na hranu své rentability. Pacient to zatím nepoznává, ale systém žije na dluh a je otázka, kdy se sejde realita s platební neschopností zdravotních zařízení. Kdyby se tato situace měla překlopit do příštího roku, bylo by to pro zdravotní organizace katastrofální," tvrdí Sohlich.

Mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob celou problematiku nechtěl komentovat s tím, že je to otázka přímo na ministra financí Miroslava Kalouska. Ten se už dříve postavil proti navyšování plateb za státního pojištěnce. Jeho náměstek Jan Gregor Hospodářským novinám nedávno řekl, že je rozpracovaná finanční injekce pro VZP. Stát zvažuje, že od pojišťovny odkoupí její pohledávky.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video