Německý řád, jakožto nástupnická organizace Řádu německých rytířů, usiluje o navrácení alespoň části majetku zabaveného před 2. světovou válkou nacisty.
Zástupci řádu doufají, že jí k tomu pomůže také chystaný zákon o majetkovém vypořádání státu s církví. Naopak ministerstvo kultury, které zákon připravuje, tvrdí, že to nejspíš možné nebude. Podle jeho výkladu by se církevní restituce na daný majetek vztahovat neměly.
Poměrně složitá, roky se táhnoucí záležitost, tak zřejmě ani teď nesměřuje ke snadnému řešení. A to ani pokud bude do podoby zákona zapracovaná připomínka ministerstva vnitra. To chce, aby zákon pamatoval i na situace, kdy byl majetek církví a náboženských společností zabrán ještě před 25. únorem 1948 - například během německé okupace nebo na něj byla nesprávně uvalená národní správa. Zákon počítal totiž s tím, že může dojít pouze k vrácení majetku zabaveného mezi 25. únorem 1948 a 1. lednem 1990.
"Řád bude usilovat o restituce všemi cestami"
Podle ministerstva kultury přijetí připomínky vnitra ještě neznamená, že se celá formulace automaticky přenese do návrhu zákona. Do jeho 5. paragrafu, který se týká vydávání pozemků a lesů, by se mohla promítnout jen část připomínky.
Řád a jeho majetkyŘád německých rytířů přišel o majetky už před 2. světovou válkou, kdy mu jej zabavili nacisté a řád rozpustili. Po válce nemovitosti přešly jako konfiskát majetku Německé říše na český stát. Řád se ale začal soudit. Roku 1948 tehdejší Nejvyšší správní soud zrušil rozhodnutí, jimiž se majetek řádu převáděl do rukou státu. Verdikt však nezačal platit. Na začátku 90. let získal Německý řád zpět menší část svého majetku. |
"Zákon ale vždy funguje jako celek a je třeba jej tak i číst. Jasně uvádí také to, co se nebude vydávat. Zákon je určený na vztahy mezi státem a církvemi a žádné jiné vztahy neupravuje," upozorňuje ministerstvo v oficiálním prohlášení.
Řád přesto vidí v připravovaném zákoně naději. "Bude se snažit všemi cestami uplatnit svoje restituční nároky. Jak konkrétně, to teprve uvidíme, až začne zákon platit. Jeho předloha se zatím velmi mění," poznamenal právní zástupce řádu Václav Zeman.
Pro celý spor je podle Zemana podstatné datum 17. prosince 1948, kdy byl řád úspěšný u tehdejšího Nejvyššího správního soudu. "Napadal u něj nabývací tituly České republiky. Rozhodnutí bylo pozitivní pro řád, ale nikdy mu nebylo doručeno. Moc vzali do rukou komunisté a toto řízení tak z právního pohledu vlastně běží do současné doby," podotkl Zeman.
Sovinec a Bruntál jsou nejspíš ze hry, nepatří státu ale kraji
Přestože původní Nejvyšší správní soud v roce 1952 zanikl, spis týkající se případu řádu se ale dochoval. Řád se také snažil v restitučních sporech řízení obnovit a domáhal se doručení verdiktu. Zatím neuspěl. V některých soudních sporech po roce 1991 protistrana také zpochybňovala Německý řád jako nástupnickou organizaci Řádu německých rytířů.
Památkáři, kteří nyní spravují státní hrad Bouzov, nechtějí vyhlídky "rytířů" komentovat a spekulovat o budoucnosti památky. "Je to házení hypotetického hrachu na stěnu. Hrad nadále zůstává v naší správě, nic se na tom nemění. Pokud nastane nějaká nová situace, tak ji teprve budeme řešit," řekla Zdeňka Kalová z tiskového odboru Národního památkového ústavu.
Sekretář velmistra Německého řádu pro Čechy, Moravu a Slezsko Robert Rác dodal, že podle nynější úpravy zákona by se nejspíš vůbec nevydával hrad Sovinec a zámek Bruntál, ty jsou dnes v držení Moravskoslezského kraje. Stát totiž hodlá vydávat jen majetek, který vlastní.
Řád zajímají hlavně lesy, aby mohl financovat školy
"Pro nás by byly důležité lesy, protože musíme v budoucnu z něčeho financovat školy a provozované instituce. Dnes tu máme i 15 kněží na farnostech, které zatím platí stát," dodal Rác. Podle něj je totiž možné, že se stát po vyrovnání s církvemi z financování řady aktivit stáhne. "Těžko říct, jaká bude konečná podoba zákona, až nakonec projde parlamentem," míní Rác.
Řád přišel o majetky už před 2. světovou válkou, kdy mu je zabavili nacisté a řád rozpustili. "Nelíbila se jim především jeho předchozí činnost," konstatoval Zeman.
Řád měl například prezidentu Edvardu Benešovi darovat přes 15 milionů korun na dostavbu pohraničních opevnění. "Domnívám se, že za negativním vnímáním požadavků řádu stojí hlavně neinformovanost a schematické myšlení, že vše, co je německé, bylo dříve spojené s nacismem," dodal Zeman.
Současný návrh na církevní restituce počítá s tím, že stát církvím vrátí 56 % zabavených budov, pozemků a lesů a 59 miliard jim bude splácet po příštích třicet let. Někdejší majetek Řádu německých rytířů údajně do tohoto seznamu zahrnutý není.
