Potomkům 669 malých Čechů, které dnes osmadevadesátiletý Brit před válkou zachránil, se říká Wintonovy děti. Dnes jich je asi pět tisíc. Asi poloviční počet studentů vítal Nicholase Wintona dopoledne na pražském Foru 2000.
Kongresové centrum bylo naplněné po strop. Potlesk, který Wintona doprovodil po promítání dokumentu Síla lidskosti na pódium, připomínal atmosférou spíš rockový koncert.
Winton většinu "obřadu" vypadal, že pocty jsou poslední, co mu schází. Ostatně svoje hrdinství až do roku 1988 tajil. Prozradila ho vlastní žena, která našla fotky dětí a dokumentaci na půdě a předala ji televizi.
Patosu bránil sám Winton
Pražská ceremonie se místy pohybovala za hranou patosu. Děti četly projevy úcty. Moderátor občas propadal nešvaru přistupovat ke starým zasloužilým lidem jako k nesvéprávným.
Vše ale zachraňoval ironickým nadhledem sám Winton. Na otázku, jestli dětem z Kynšperku dovolí pojmenovat si školu jako ZŠ Nicholase Wintona, odpověděl vtipně a výstižně: "Ani nevím, jak se tomu vyhnout. Je to pro mě čest."
Na 32 tisíc českých studentů podepsalo petici, která prosazuje Wintona jako kandidáta na Nobelovu cenu míru. Když se moderátor zeptal, jestli "máme šanci cenu vyhrát", odpověděl Winton, že žádnou šanci nevidí. Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg přesto slíbil, že návrh na ocenění Wintona do Švédska pošle.
Na stará kolena hvězdou, říká Wintonova "dcera"
V prvních řadách publika seděl kromě zástupců několika evropských zemí a českého ministra zahraničí Schwarzenberga asi tucet "dětí", které Winton kdysi zachránil. Dnes jim je přes sedmdesát.
I jedna z nich, Ruth Loewenthalová, brala zájem s nadhledem. "Na stará kolena se ze mě stane hvězda. Za každou fotku by mi měli platit korunu," řekla a pak se na ni znovu sesypali fotografové.
Patří mezi menšinu Wintonových dětí, které mluví plynně česky. "V Anglii jsem byla šest let. Pak jsem se vrátila do Česka, našla jsem tu maminku," říká. Většina ostatních tohle štěstí neměla.
Studenti rozsvítili mobily, Winton se bránil slzám
Možná nejdojemnější chvílí byl záznam pořadu z britské televize, kde se Winton poprvé setkal s lidmi, kteří mu vděčí za život. Dnes k objetím před kamerami nedošlo a Winton se po dlouhou dobu bránil slzám.
Kapesník vyndal až v závěrečné sborové skladbě, při níž tisíce studentů v potemnělém Kongresovém centru rozsvítily nad hlavou mobilní telefony. Byl to symbol úcty moderní generace k muži, který před válkou jakoby mimochodem zachránil 669 mladých životů.
Nicholas Winton: Příběh českého SchindleraNicholas Winton se narodil roku 1909 a jako burzovní makléř před válkou vůbec nepočítal s údělem samaritána. Místo lyžování ve Švýcarsku jel ale roku 1938 do Prahy za kamarádem, který ho přiměl k návštěvě utečeneckých táborů. Otřesený Winton začal organizovat záchranu židovských dětí. Řada států včetně Francie a USA jeho žádosti o udělení azylu dětem odmítla. Uspěl v rodné Británii a ve Švédsku. Během roku 1939 zařídil převoz 669 českých dětí do Británie a sehnal jim adoptivní rodiče. Poslední vlak s 250 dětmi už bohužel 3. září nacisté zadrželi. Žádné z nich nepřežilo válku. Kromě záchrany dětí byl Winton i známým šermířem, reprezentantem Velké Británie. Po roce 1939 narukoval do RAF. Po válce například vlastnil továrnu na výrobu zmrzliny. Podle moderátora Fora 2000 je Winton zapsán v Guinnessově knize rekordů jako nejstarší pilot ultralehkého letadla. Svoje zásluhy Winton po dlouhou dobu tajil. Sám tvrdí, že na ně v podstatě zapomněl. V roce 1988 knihu s fotkami a jmény zachráněných dětí objevila jeho manželka. Přeživší Wintonovy děti se po půl století dozvěděly, komu vděčí za život. Britská královna jmenovala Wintona sirem, prezident Havel mu předal řád T. G. Masaryka. Americký Kongres nedávno schválil rezoluci, která uznává odkaz Nicholase Wintona. |
