Nárůst počtu ruských občanů na českém území byl pozoruhodný. Ještě v roce 2003 v Česku pobývalo "jen" 12 605 Rusů, dlouhodobé vízum nevlastnilo ani osm tisíc z nich.
Rusové v ČeskuV roce 1994 úřady věděly celkem o 3 611 ruských občanech pobývajících v Česku (z toho 1 187 dlouhodobě). Nárůstu (v roce 1999 tu už bylo 16 906 Rusů) učinilo přítrž zavedení víz v roce 2000, poté několik let počty Rusů zůstávaly mezi 12-13 tisíci celkem a přibližně 8-9 tisíci s dlouhodobým vízem. Zdroj: Český statistický úřad |
V roce 2006 už ale v Česku pobývalo přes osmnáct tisíc Rusů, o tři roky později více než třicet tisíc. Pro srovnání: dvanáctitisícový nárůst odpovídá početnímu stavu sovětské motostřelecké divize, která za okupace sídlila v Mladé Boleslavi.
K počtu 39 tisíc, tolik sovětských civilistů zde žilo na konci okupace, se však počty Rusů zřejmě jen tak nedostanou. Podle dubnových dat Českého statistického úřadu jich po delší době poprvé výrazně ubylo.
Přibývat už nebudou
Zatímco v absolutních číslech se přírůstek "pouze" zastavil na třiceti tisících, u rezidentů vysledovali statistici pětinový propad. Vízum s dlouhodobým povolením k pobytu v Česku má dnes kolem 13 800 Rusů. A podle Alexeje Ružejnikova, který do Česka přišel i s manželkou před třinácti lety z Běloruska a na karlovarském krajském úřadě má na starosti národnostní menšiny, jich už přibývat nebude.
Počty Rusů v České republice: Černá křivka udává celkové množství, červená "jen" cizince s dlouhodobým pobytem (od roku 2000 dlouhodobým vízem). Po vyvrcholení v letech 2009 a 2010 (maximální hodnota 31 237 je průměrem z jednotlivých měsíců roku 2010) stoupavý trend skončil. Dlouhodobý pobyt mělo letos ke 30. dubnu hlášený 13 800 Rusů.
"Situace je teď úplně jiná, než byla před půl rokem, podmínky pro získání víz k trvalému pobytu se podstatně zpřísnily," říká Ružejnikov.
Výhody Česka
|
"Dříve stačila na dva roky pobytu částka 110 až 120 tisíc korun. Nyní cizinec musí prokázat odboru azylové a migrační politiky pravidelný a stálý příjem alespoň za posledního půl roku," vysvětloval už v březnu Sergej Psarev z advokátní kanceláře Aleše Váni.
Jenže to někteří rusky hovořící cizinci žijící v Karlových Varech nejsou schopni splnit, přestože mají na svých bankovních kontech dostatek peněz. Odbor azylové a migrační politiky ministerstva vnitra totiž zásoby, které nastřádali bývalí politici, prokurátoři či další funkcionáři, nepovažuje za pravidelný příjem.
Ruský advokát Igor Oberenko akcentuje při dotazu, proč odešel právě do Česka, slovanskou vzájemnost. "Vždyť jsme přece všichni Slované. Žijeme na jedné planetě. Češi a Rusové k sobě měli vždycky blízko, nebyl mezi nimi nikdy rozpor," tvrdí Oberenko, kterého do Varů přilákala lázeňská atmosféra.
Rusové nechtějí poslouchat své rozvědčíky
Příliv Rusů do Česka dělá starosti Bezpečnostní informační službě. Česká kontrarozvědka sleduje snahu o infiltraci energetického trhu nejen přes dodávky surovin, ale také přes soukromé firmy s majetkovou strukturou, jejíž složitost má zakrýt vazby na ruské služby. V soukromých firmách často působí lidé, kteří z činné služby už odešli, ale mohou být znovu aktivováni.
"Mezi ruskými podnikatelskými subjekty a tamní vládní administrativou existují úzké vazby (...) Obecně lze aktivity zpravodajských služeb Ruské federace v Česku klasifikovat jako intenzivní a zjevně nepřátelské," uvedla BIS.
Růstu krajanské komunity v posledních letech si všimli i ruští diplomaté a agenti, kteří se toho snaží využívat. Ale ne vždy s úspěchem. "Přestože ruská strana nasadila na krajany různé vlivové nástroje, část ruské diaspory v ČR necítí potřebu být centrálně řízeným nástrojem ruské státní administrativy, i když tento postoj může jejich organizacím přinášet jisté 'nepohodlí'," tvrdí BIS.
A ještě jednu výhodu Česko má. Tentokrát ne pro rozvědčíky, ale pro ruskojazyčný organizovaný zločin. Tomu se totiž doma po zákazu organizovaného hazardu v Rusku v roce 2009 zmenšil manévrovací prostor a možnosti krytí. Ale česká legislativa je dosud k hazardu poměrně benevolentní.
