„Je to zvláštní, ale podobná setkání bývají hezká. Obě strany si při nich mohou říci to, na co u soudu není prostor,“ říká pracovnice pražského střediska Probační a mediační služby Stanislava Sváčková, která o svých zkušenostech mluvila na semináři pořádaném sdružením Za branou. To pomáhá propuštěným vězňům.
Setkání vězně propuštěného na podmínku s mužem, kterého před lety přepadl ve večerce, vyhrožoval mu a okradl ho, označila za mimořádný případ Probační a mediační služby. „Kolega oslovil poškozeného a ten souhlasil se setkáním. Říkal, že už to má zpracované, netrpí těžkými sny, ale chtěl by si poslechnout, jak tehdy pachatel žil, proč přišel a vyhrožoval mu smrtí,“ vypráví Sváčková.
Setkání se podle ní nepovedlo hned napoprvé. Pachatel byl totiž tak nervózní, že se na místo dostavil opilý a pracovníci probační služby museli schůzku zrušit. Podobně to dopadlo i podruhé. Teprve na třetí pokus se setkání podařilo. „Přišel střízlivý, ale byl velmi nervózní, měl strach. Setkání proběhlo a bylo velmi krásné,“ dodává Sváčková.
Ona sama je jednou ze čtyř zaměstnanců oddělení řešení konfliktů, které má v Praze na starost mediace mezi pachateli trestné činnosti a poškozenými.
Mediace může být prospěšná oběma stranám
Velmi často mediace přichází v případech dopravních nehod a nedbalostních trestných činů, kde je provinění jasné a pachatel neměl úmysl způsobit někomu škodu. Zprostředkovat setkání mezi pachatelem a poškozeným ale nejde vždy.
„Obviněný musí přijmout za čin odpovědnost, měl by chtít vstoupit v jednání tak, aby to nebylo pouze účelové. S tím se setkáváme velmi často, podobně jako s tím, že pachatelé škodu chtějí uhradit, ale stejně vinu odmítají,“ říká Sváčková.
Poškozený i pachatel mohou mít z mediace velký prospěch. Domluvit se na finančním odškodnění je podle pracovnice Probační a mediační služby jen jedna z výhod, a možná ne ta nejdůležitější. „Poškození mohou říct, jaké následky to pro ně mělo, a to i ty, které nejsou patrné z trestního spisu. Obviněný zase může vysvětlit svou situaci, osvětlit své jednání,“ zmiňuje Sváčková.
Podle ní se stává, že pachatel se aktivně zajímá o zdravotní stav poškozeného a uleví se mu, když zjistí, že se mu úraz hojí.
Vězni se budou setkávat s oběťmi
Podobný styl práce s poškozenými a pachateli se nazývá restorativní justice. „Trestající justici zajímá, kdo škodu zavinil a jak ho potrestat. Restorativní justice naproti tomu řeší, jak škodu napravit,“ vysvětluje ředitelka Mezinárodního vězeňského společenství Gabriela Kabátová.
Tato organizace nyní připravuje projekt Building Bridges, který má začít v následujících měsících v českých věznicích. „Projekt už běží v jiných státech. Setkávají se při něm vězni s oběťmi trestných činů a pod vedením dvou odborníků diskutují o odpuštění a odpovědnosti,“ přibližuje Kabátová.
V České republice se soustavně věnuje vězňům a jejich resocializaci po návratu na svobodu sdružení Za Branou. „Věnujeme se lidem už ve věznici, a zda vězení berou jako příležitost si některé věci uvědomit, necháváme na něm. Nikoho nenutíme, aby uznal vinu, pokud nám tvrdí, že je nevinný,“ říká místopředsedkyně sdružení Bedřiška Kopoldová.
