28. říjen 1918 znamenal zásadní zlom v našich dějinách - vznikla Československá republika. Stovky škol proto využily letošní výročí k tomu, aby se o tom děti naučily co nejvíce pomocí praktických ukázek. Žáci do tříd nosili dobové předměty, dělají tabla nebo skládají básně.
„Výročí se na škole věnujeme v rámci celotýdenního projektu s názvem ´Jak se na Naší škole slavil 28. říjen´. Je to sled pěti témat - Příběh českých zemí, Příběh Československa, Příběh české vlajky, Příběh české hymny a Příběh tatíčka Masaryka, která si rozebraly jednotlivé třídy. Akční skupiny téma zpracovaly a přednesly ostatním. Každá prezentace trvá cca 15 min,“ popisuje příklad jak vyučují stoleté výročí ředitel Naší školy v Liteni na Berounsku Jan Jícha.
Jiné školy zkouší výročí propojovat i do dalších předmětů. Gymnázium Josefa Jungmanna v Litoměřicích ukazuje dětem například divadlo. „Představení jsou k různým osmičkovým rokům. V hodinách angličtiny je zase projekt A hundred years ago,“ vypočítává výchovná poradkyně gymnázia Petra Mazancová. Její kolegové přednáší o násilí v různých historických dobách nebo si spojují výročí s připomenutím a propagací Veterans Day, včetně vlčích máků.
Chceme dětem ukázat ne tak dávnou historii, která je tu dodnes
Studenti napříč republikou se věnují historii nejen v hodinách, ale mají také speciální akce mimo půdu školy, kde využívají i moderní technologie.
„Cestujeme časem - do školy jsme přinesli nějaké starší oblečení, pár rekvizit, k tomu greenscreen a dobové fotky na pozadí. Výsledek nás docela překvapil. Zatím máme roky 1989, 1968, 1948, socialistickou frontu na nákup, cvičícího sokola nebo stavbu přehrady Orlík a budeme ještě pokračovat,“ vysvětluje podobu 28. října na jejich škole ředitel ZŠ a MŠ Chraštice na Příbramsku Karel Derfl.
„Fotky lepíme na časovou osu, kterou děláme společně ve školní hale a nic víc k tomu neříkáme. Jsem totiž zvědavý, jestli si ostatní všimnou, že před policajty na Národní třídě stojí s klíči v ruce naši deváťáci,“ usmívá se potutelně ředitel Derfl.
V pražské Základní škole Londýnská pojali učení formou celoškolního projektu. Tady měly děti možnost si vybrat tématické zaměření dílen. Na seznamu byla například literatura, divadlo, sport nebo historie. Učitelé si pak vymysleli témata těchto dílen.
Děti se do výuky zapojují, neučí se jen z knížek
Výběr oslav po republice
|
„Na škole jsme tak dělali borůvkové knedlíky, které měl rád TGM, děti lepily leporelo s díly Karla Čapka, nacvičily spartakiádu v aule školy, zkoumaly kontaktní čočky pana Wichterleho nebo zvonily klíči v rámci Sametové revoluce,“ vyjmenovává Petra Jančáková, učitelka sedmého ročníku, která má společně se dvěma kolegyněmi projekt na starost.
Během celého projektového dne byla také v prostorách školy k vidění putovní výstava o významných českých vědcích, kterou si zapůjčila.
V Základní škole Londýnská také děti pracovaly na novinách. „Vydáváním novin z důležitých let naší historie jsme chtěli děti jednoduchou formou seznámit s důležitými mezníky. Na každý den připadl vždy jeden letopočet, žáci sedmého ročníku si ráno hráli na kameloty a rozdávali noviny rodičům a dětem,“ vysvětluje Jančáková.
Rodiče dětí mohli za noviny zaplatit a přispět tím na koupi lípy, která poroste v parku Folimanka. Škola se tím tak připojí k celorepublikové výzvě Zasaď strom svobody. Žáci také vysílali ve školním rádiu a chodbami tak zněla Modlitba pro Martu, písně Oldřicha Nového nebo Karla Kryla.
Ukazujeme dětem, co je to národní hrdost a že mají být na co pyšné
Součástí výročí založení republiky jsou také nejrůznější shromáždění, přednášky, slavnosti, pořady, diskuze a další. Spousta lidí ale nezná novodobou i starší historii v naší republice, především mladá generace. Pomoci napravit smutný obrázek české společnosti má projekt Staleté kořeny. Zaměřený je na děti, především na základních školách, kterým má pomoci najít historické souvislosti a ukázat jim, co znamená být Čech. K tomu je připravených i sto videopříběhů a čtyři animované filmy.
Vracíme se k první republiceV Praze 12 pořádala škola celý projektový den na téma „Návrat do 1. republiky“. Žáky čekaly workshopy z doby vzniku Československa. Učitelé i děti se mohli dobrovolně dostavit v oblečení z této doby. Nachystaný byl například modní ateliér s přehlídkou, literární kavárna s opravdovou kávou, přednášky na témata vzniku republiky, o osobnostech doby a další. |
„Jde o odkaz národních dějin. Ukazujeme dětem významné osobnosti jako byl Hus, Komenský nebo Cyril a Metoděj. Citujeme i prvního Československého prezidenta Masaryka, který prohlásil, že Státy se udržují těmi ideály, na kterých jsou postavené. A přesně to chceme dětem předat. Aby věděly, že jazyk, území nebo svoboda nejsou samozřejmost a je potřeba o ně pečovat,“ vysvětluje strukturu celé přednášky Eliška Krmelová, která je autorkou didaktického a metodického materiálu.
„Program si během podzimu objednalo už 750 škol. Ve Staletých kořenech je zapojených 37 vyškolených lektorů, kteří dětem předávají svoje znalosti, většinou komunitní formou v kruhové diskuzi,“ popisuje koordinátor projektu David Loula.
Součástí jsou také praktické ukázky nebo zapojení dětí do samotného projektu. Jednou z hlavních pomůcek je vyobrazení lípy srdčité, národního stromu České republiky. Lektoři během hodiny dětem na stromě ukazují, co znázorňují jednotlivé části - listy, větve, kmen a kořeny. Společně tím dokreslují, že jeden nemůže být bez druhého, pokud má strom zdravě růst a rozvíjet se po dlouhá léta.
 |
