Je 22:30, pět nejrychlejších z nás vyběhlo z Boudy v Obřím dole k lanovce na Sněžku. V rukou svíráme lavinovou sondu a lopatku, na krku se nám houpe "pípák" - lavinový vyhledávač.
Supíme, přece jen noc už pokročila a my strávili celý den v pěkném tempu na čerstvém vzduchu. Je tma, ale ne taková, abychom hned nepoznali laviniště, plochu, kde je kamarádka Klára zasypaná.
Nedalo se hnout, špatně se mi dýchaloJak se cítil reportér iDNES.cz zasypaný umělou lavinou Během několika vteřin jsem se ocitl pod půlmetrovou masou sněhu. Nemohl jsem se ani pohnout, špatně se mi dýchalo. Snažil jsem se uklidnit, srovnat si dech, ale nešlo to. Nad hlavou jsem rozpoznával hlasy mých zachránců, pípání vyhledávače. Oni mě neslyšeli. Když jsem ucítil, jak mi do hlavy naráží lopatka, neskutečně se mi ulevilo. |
Jenže kde přesně? Vyběhli jsme s detektory nastavenými na vyhledávání. Díky tomu víme, že ona si svůj naštěstí také zapnula, ale do opačné polohy vysílání.
Proto víme, kterým směrem a jak daleko se vydat. Čas ale neúprosně ukrajuje z 18 minut, které Klára má, než začne ztrácet vědomí a dusit se oxidem uhličitým, který vydechuje.
Lavina je jako beton
Konečně! Sonda narazila na něco měkkého. Lavina je přibližně stejně tvrdá jako "betonová" alpská sjezdovka, musí to tedy být člověk.
Házíme lopatami jako zběsilí. "Mám nohu!" hlásí habán Petr. Odkládáme sondy a hrabeme rukama. Později se ukázalo, že to byla chyba.
Nacházíme hlavu. Ihned ji zbavujeme sněhu, to samé hrudník.
"Tak co? Je při vědomí?" ptá se horský vůdce Pepek Milfajt, instruktor lavinového kurzu Soulrider, jehož jsme účastníky.
"Kláro, vnímáš?" ptám se. Neodpovídá. Skláním se k jejím ústům, zjišťuji, jestli dýchá. Byť jde o figurantku, strávila dlouhou dobu hluboko pod sněhem. "Dejchá!" křičím.
Bez pípáku už do lesa nejdu
Instruktoři nás nabádají, abychom pokračovali v tom, co nám celý víkend vysvětlovali. Práce s vyhledávačem, sondování, vyhrabávání, základní zdravotnická znalost, abychom dokázali zasypaného udržet při životě, než přijde Horská služba.
150 mrtvýchRočně v zimě zemře v evropských horách podle statistik 150 lidí, víc než polovina z nich pod lavinou. |
Letos už v českých horách umřeli pod lavinou dva lidé. Naposledy osmnáctiletý snowboardista, který přecenil své schopnosti a vyjel do volného terénu bez "svaté trojice", jak zkušení freeridisté říkají pípáku, lopatě a sondě. - čtěte více o tragédii v Jeseníkách
Lyže se odepnou, snowboard ne
"Dejte ji do stabilizované polohy a přendejte na bundy," pobízí nás lékař Tomáš Obtulovič z Havířova, abychom něco nevynechali z resuscitace. Nejrůznějším horským výpravám a frekventantům lavinových kurzů pomáhá už sedm let.
Svatá trojiceBez "svaté trojice", jak se říká pípáku, lopatě a sondě, by freeridisté neměli do volného terénu vůbec vyrazit. |
Záchrana může zabíjet
Záchrana Kláry byla vrcholem víkendového lavinového kurzu. Při simulaci akce jsme měli velmi zjednodušené podmínky, přesto jsme se dopustili několika hrubých chyb.
Nejhorší zřejmě bylo, že otázka "Zavolal někdo Horskou službu?" zazněla až ve čtrnácté minutě hledání, místo bezprostředně po zprávě o lavině.
Další bylo bezhlavé odhození sondy. Správně jsme měli její pomocí přesně určit polohu dívky ještě před hrabáním, abychom ji místo záchrany nezranili.
Poskytnout kamarádskou záchranu by mělo být podle horského vůdce Milfajta a lékaře Obtuloviče to základní, co by si měl každý, kdo chce jezdit freeride, osvojit.
"Stejně tak důležité ale je si uvědomit, že bez svaté trojice vás nejenže nenajdou včas, když něco zasype vás, ale především nenajdete vy je," shodují se.
LavinaLaviny padají z několika důvodů. Buď se utrhnou samovolně vlivem počasí, nebo je uvolní lyžaři a snowboardisté neopatrným pohybem ve volném terénu. Běžně je velká tisíc metrů čtverečných. |